Plastika, sádra (v. 108 cm). Nahá žena stojí, zakrývá si levicí ňadra, pravicí klín., Horejc 2016, s. 231., and Varianta ve sbírkách UPM v Praze (v. 36 cm).
Třetí díl z původně zamýšleného triptychu (Mládí, Minotaurus, Návrat Théseův). Scéna v krajině, v popředí zelená plocha s bílým útesem (vodní hladina?), v pozadí modrá obloha s tmavými plynoucími mraky. V zelené ploše v dálce loď s černou plachtou, nad zelenou plochou letící postavy - Minerva, k níž se blíží tři další figury. and Bydžovská, Srp 2006#, s. 6-7, obr.1; s. 42-43, obr.23. Havlíková 2008.
Kresba. Figury v plenéru, v popředí poprsí ženy, k níž se blíží profil muže se zavřenýma očima. V pozadí náznak architektury, na horizontu balón a nápis ORFEUS., Bydžovská, Srp 2006#, s. 24, obr. 12. Havlíková 2008., and Ve 20. a 30. letech 20. století byly narážky na antiku předmětem dobového zájmu avantgardních umělců. Často však, namísto vizuální připomínky mýtu nebo konkrétního hrdiny, byl jediným pojítkem s antikou název, který měl vyvolat asociace vedoucí k osobnímu vnímání odkazu antické kultury. Abstrakcí se všeobecně známý námět často posouval do ironizující roviny.Motiv muže hledajícího svou ženu, v souvislosti s nápisem, odkazuje na mýtus o Orfeovi a Eurydice.
Úrazová pojišťovna dělnická pro Čechy. Průčelí paláce ve směru k Vltavě, zdobí alegorické sochy. Nad hlavním vchodem postavy představující pracovníky v dělnických profesích - havíř, sklář, zedník, kovář. Na bočních nárožích dvojice postav.
Pískovcové sousoší: na soklu dvě nahé postavy, sedící figura - drapérie s hvězdami kolem těla, nad ní stojí muž, kolem těla rovněž drapérie, levá ruka pozdvižená vzhůru, pravá drží drapérii na prsou sedící figury, u jejích nohou sova., Poche 1986#, 251., and Sousoší, alegorie Noci, byla protějškem alegorie Dne. Sousoší Dne bylo zničeno již kolem roku 1757 v době pruského bombardování Prahy.
V nice sousoší, dvě nahé postavy, sedící s drapérií s hvězdami kolem těla, nad ní stojí muž, kolem těla rovněž drapérie, levá ruka pozdvižená vzhůru, pravá drží drapérii na prsou sedící figury, u jejích nohou sova. and Odlitek originálu pískovcového sousoší Noci (1733-1734) z dílny M. B. Brauna, stojícího v Královské zahradě před budovou Míčovny.
Sloup s motivem pletence na dříku i hlavici., Bažant 2003#, 38., and Sloupy západní krypty svatovítské basiliky zdobil pletencový ornament. Tento ornamentální styl antického původu byl typický pro karolinskou renesanci a ve Vratislavově době byla jeho tradice živá pouze v severní Itálii. Povolání kameníků z této oblasti by bylo možné uvést do souvislosti s tím, že iniciátorem výstavby západního chóru byl Vratislavův bratr, biskup Jaromír, který byl v osobním styku s vévodkyní toskánskou. Podobné ornamenty najdeme v té době i v Sasku a v první wawelské katedrále datované do poloviny 11. století. Torzo pískovcového sloupu s obdobným pletencovým ornamentem z druhé poloviny 11. století bylo v Praze nalezeno také v Karmelitské ulici na Malé straně (Muzeum hlavního města Praha inv. 35562).
Slonovinový hřeben s řezanou výzdobou: palma (strom života) ohrožovaný fantastickými zvířaty na rubu a reliéf božího beránka ve věncovém medailonu neseném dvěma anděly na lícní straně., Varcl 1978#, s. 85., Bažant 2000#, 48., and Hřeben vznikl v otónském prostředí, nicméně zobrazený motiv je inspirován byzantským uměním. Motiv "Božího beránka" mezi dvěma anděly je zobrazován již ve starokřesťanském umění. Kompozice se dvěmi okřídlenými postavami držícími věnec je převzata ze římských sarkofágů.