Pískovcová plastika nahé ležící ženy., Encyklopedie dějin města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=980&qt=&qc= (27. 1. 2013))., and Soch na dnešní místo umístěna roku 2004.
V parku před sloupovou kolonádou obelisk., Samek 1994#, 213., Kuča 2000#, s. 94., and Jedná se o oficiální stavbu, kterou inicioval moravský místodržící, na památku ukončení francouzských válek (1815).
V parku sloupová kolonáda., Samek 1994#, 213., Kuča 2000#, s. 94., Encyklopedie dějin města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=347 (27. 1. 2013))., and Kolonáda byla zbudována na místě původního dřevěného klasicistního altánu.
Opona (800x560cm) s figurálním výjevem. Uprostřed Apollón a Múzy na Akropoli před chrámem Pallas Athény., Databáze českého amatérského divadla: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=opona&id=17, and Autor spolupracoval se členy divadelního konsorcia, společnosti, která se orientovala na vybavení interiérů a scénicko-technické zařízení divadel (C. Brioschi a H. Burkhart) Šenkýř, Miloš - Veselá, Jiřina: Hledá se opona pro divadlo, Lidové noviny 24. listopadu 2008.
Na západním průčelí dvorního traktu ve výklenku nároží, pískovcová plastika stojící nahé postavy, stojí na soklu, rozpuštěné vlasy sahají k ramenům, na hlavě vavřínový věnec, kolem boků drapérie s ozdobným pásem, torzo, chybí ruce (původně údajně i křídla)., Eliáš, J. O., Brno, Orlí č. 16, Dům U Kamenné panny, Brno 1999 ( http://www.shpelias.cz/SHPela/BrOrli16ElaFullWeb_96InfCry.pdf (3. 1. 2013))., and Budova bývalého nejstaršího poštovního úřadu v Brně, socha obecně považovaná za sochu anděla. Druhotně použitá socha, původně snad ve veřejích městské brány (před 1636). Na místě dnes kopie z umělého pískovce, kamenný originál v interiéru domu.
V arkádách nádvoří stojící mužská vápencová plastika - na nahém těle částečně přehozená kůže, na hlavě kožešinová čapka, obě ruce drží kmen s loupajícíc se kůrou., Krsek, 408-409., and Původně patrně jedna socha ze souboru alegorií ročních dob na zámku ve Slavkově u Brna.
Na nádvoří budovy gymnázia památník v podobě antického chrámu s postavami dvou karyatid. Nad kladím hlava Merkura. and Encyklopedie historie města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=seznam_objektu&from=540&qt=&qc= (27. 1. 2013)).
Kašna, uprostřed nádrže sochařská výzdoba tvořená pyramidou z balvanů, v ní jeskyně se sochou Herkula (lví kůže, kyj) s Kerberem. Na pyramidě kamenů ženské figury - alegorie mocných světových říší. Po obou stranách dvě desky s latinským nápisem (Tyto monarchie (tedy sochy znázorněné na sousoší) nechal postavit senát a lid věrného a královského města Brna; Pramen obnovil pouze pro veřejné užívání senát a lid brněnský, v chronogramu letopočet 1696). Na vrcholu skaliska žena, v pravé ruchá žezlo, u nohou okřídlená šelma s deseti rohy. Sedící žena s žezlem. Žena s toulcem a šípy, žezlo, u nohou koruna. Žena s rohem hojnosti, žezlo, ve vlasech diadém, u nohou koruna. Pod ženskými alegoriemi zvířecí obludy, které představují čtyři antické světové říše. Obvykle byly zobrazovány v podobě zvířat s odkazem na Apokalypsu: šelma s deseti rohy jako Řím (Evropa), okřídlený lev jako Babylon, medvěd jako Médská Persie, okřídlený čtyřhlavý leopard jako Řecko., Stehlík, M., Kašna Parnas od Johanna Bernharda Fischera z Erlachu, Brno 1992., Samek 1994#, 214-215., and Autor projektu brněnské kašny se inspiroval fontánou Čtyř řek v Římě (Bernini, Řím, Piazza Navona, 1651). Alegorické figury zde představují čtyři hlavní řeky světových kontinentů: Nil- Afrika, Dunaj - Evropa, Ganga - Asie, Rio de la Plata - Amerika. Římská fontána je alegorickým vyjádřením dominance katolické víry na všech těchto kontinentech. Brněnská fontána má začleněním alegorických figur (sochaři: A. Riga, T. Kracker ml., Kameník B. Höger a W. Steinböck) podobné ikonografické schéma jako fontána v Římě a jako celek je rovněž alegorií. Ikonografické zpracování v Brně má patrně, kromě zobrazení mocných světových říší, představovat politicky laděné alegorické vyjádření světa, kde hlavní roli hraje Evropa.
Měšťanský dům s výrazným použitím litinových stavevebních prvků. Na průčelí budovy dvojice arkýřů přes dvě patra, nesených v prvním patře ozdobnými krakorci v podobě mužských polofigur nesoucích na hlavách sloupové hlavice, nad nimi na arkýřích spostavy mužů v krátkých tunikách, drží kladivo, podpírají arkýř ve třetím patře. V interiéru malované alegorické dekorace., Samek 2000#., Encyklopedie historie města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=213. 12. 2012)., and Dekorace litinových prvků vychází z antického tvarosloví. Figury nesoucí arkýře jsou jakousi kombinací atlantů a karyatid. Budova je prvním výrazným představitelem použití litiny v architektuře u nás, což souvisí s tím, že majitelé domu vlastnili prosperující železárny v Sobotíně.