Čtyři pískovcové plastiky z atiky. Muž s turbanem: Ninus jako Babylonie a Persie (605-539 př. Kr., Zlatý věk), muž s korunou: Kýros II. Veliký jako Médská Persie (539-330 př. Kr., Stříbrný věk), muž ve zbroji s helmou na hlavě: Alexandr Veliký jako Řecko (330-63 př. Kr., Bronzový věk) a muž s vavřínovým věncem a svitkem: Caesar jako Řím (63 př. Kr. - 1453, Železný věk)., Poche 1963#, 210., Poche, Preiss 1973#, 43-46, 165., Vlček 1999#, 445-448., and Sochy vládců, představující v podobě panovníků čtyři historické světové říše, odkazují na čtyři říše, které jsou popsány bibli, v knize Daniel - 2:31-45; 7:17, 7:23, 8:22, 2, 7, 8,11: babylonská (asyrská), perská, makedonská a římská říše. Obvykle byly zobrazovány v podobě zvířat s odkazem na Apokalypsu: okřídlený lev jako Babylon, medvěd jako Médská Persie, okřídlený čtyřhlavý leopard jako Řecko a šelma s deseti rohy jako Řím (srov. titulní list "Egesippi, des Hochberühmten Fürtrefflichen Christlichen Geschichtschribers…", Theodosius Rihel 1590). Podle snu Nabuchadnesara mohou personifikace označovat také věk Zlatý, Stříbrný, Bronzový a Železný. Zobrazováni byli také vládcové těchto říší NINUS (Nimrod) vládce Asyrie, KÝROS vládece Persie, ALEXANDR VELIKÝ vládce Makedonie a JULIUS CAESAR vládce Říma. Takto téma zpracoval Maerten de Vos (publikoval Adriaen Collaert, 1575-1618, série čtyř grafických listů: Čtyři slavní vládcové starověku), jsou zde uvedení Ninus, Kýros, Alexandr Veliký a Julius Caesar. Zobrazení panovníků čtyř antických říší v umění 18. století:1. fresková výzdoba všech čtyř stran na stropě audienčního sálu v augustiniánském klášteře Markt Sankt Florian, Michael Wenzel Halbax, Daniel und seine Vision der vier Weltreiche, 1712 (http://www.bildindex.de/?+pgesamt:%27Georg%27%20+pgesamt:%27Fischer%27#|6)2. štukové reliéfy na stropě radnice Schwäbisch Hall (Großer Ratssaal), Maximilian Josef Pöckhl , kol. 1735: http://www.bildindex.de/bilder/fmlac9054_33c.jpg; http://www.bildindex.de/bilder/fmlac9054_34c.jpg)
Polopostavy Satyrů na fasádě zahradního pavilonu., Poche, Preiss 1973#, 58-60, 164-165, obr. 43-46., Vlček 1999#, 445-448., and Zahradní pavilon Lobkowiczského paláce upraven v letech 1844-1845. Formální ispirací jsou polofigury od Permosera drážďanského Zwingeru.
Zbytek chiaroskurové výzdoby ve vestibulu paláce. Dnes instalovaný v interiéru jako monochromní malba v rámu. Nika, v ní stojící postava ženy v antikizujícím oděvu, levou rukou drží kopí, v pravici vavřínový věnec., Pražské paláce 1973, s. 34, 128, obr. 18., and Vlček 1999#, 515-520.
Ve dvoře Morzinského paláce po straně průjezdu dvě kašny. Kašna přízední s nikou, v ní na soklu stojící nahý muž s plnovousem, přes pravé rameno přehozená drapérie, pod ním delfín, v levé ruce drží ocas delfina (Neptun), druhá kašna tři putti s nádobami na vodu a delfín. and Vlček 1999#, 354-357.
Sochařská výzdoba fasády, alegorické pískovcové busty (115 a 120 cm) nad portály průčelí na konzolách. Poprsí muže (Apollón), kolem těla drapérie, na prsou slunce, na soklu nápis DIES. Poprsí ženy (Luna) zahalené v drapérii na níž jsou vytesány hvězdy, nad hlavou ženy měsíc, na soklu nápis NOX. and Blažíček 1976#, 104-105.