Soutěžní návrh na oponu Národního divadla, Petr Maixner, 1879., Databáze ČAD: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=opona&id=40313. 1. 2013)., and Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 134
Jazykovité nákončí zdobí opakující se motiv křídlené postavy jedoucí na čtyřnohém zvířeti s lidskou hlavou (?)., Lutovský 2001#, 138., and Antikizující výzdoba, putti. Toto kování je oboustranně zdobené. Na jedné straně jsou zobrazené okřídlené postavičky, které mohou být putti. Výjev s největší pravděpodobností představuje putti jedoucí na bájném tvoru, v antice nejčastěji na mořské obludě, huse, delfínu, kentaurovi. Tak by také mohla být interpretována bytost, na níž jede okřídlená postava zobrazená na nákončí opasku. Nález je zařazen mezi výrobky slovansko-avarské kultury. Soudí se, že jsou to výrobky pozdně antických a byzantských dílen, které se přizpůsobily vkusu Avarů, ale patrně to byly i domácí tvůrci, kteří se byzantskými motivy inspirovali. Tyto Motivy, jako putti jedoucí na bájném tvoru, jsou častým výzdobným prvkem na byzantských tunikách, kde zdobily hruď, nebo dolní lem oděvu a rukávů (výzdoba přetrvávala ještě na koptských tunikách z Egypta). Výzdoba tohoto nákončí by mohla podpořit hypotézu, že v lokalitě mimo byzantské území (Franská Východní Marka) mohly existovat i byzantské tuniky, které mohly ovlivnit místní industrii v 8. století.
Bronzová naběračka s rukojetí zdobenou kachničkami. Archeologický nález z kostrového hrobu (III) z lokality Straky (Nymburk)., Sakař-Kurz 1973#, 32, obr. 15., and Doklad antických importů na území Čech, osídleném od 1. století př. Kr. Germány. Bronzové nádoby patrně získali jako kořist z keltských oppid. Naběračka byla patrně vyrobena ve střední Itálii, v dílně, která své výrobky značila kolkem.
Bronzová nádoba s oky držadel (držadlo chybí) s litými ozdobným kováním na hrdle nádoby. Archeologický nález ze žárového hrobu (II) z lokality Dobřichov Pičhora (Kolín)., Sakař-Kurz 1973#, 12., and Doklad antických importů na území Čech, osídleném od 1. století př. Kr. Germány. Bronzové nádoby patrně získali jako kořist z keltských oppid. Vědro bylo vyrobeno v některé středoitalské kovotepecké dílně. Představuje běžný typ bronzového zboží, které na území Římské říše nemělo větší hodnotu.
Bronzová nádoba, se srdčitou podpěrou pouta držadla. Archeologický nález z lokality Hradec Králové., Sakař-Kurz 1973#, 8., and Doklad antických importů na území Čech, osídleném od 1. století př. Kr. Germány. Bronzové nádoby patrně získali jako kořist z keltských oppid. Vědro bylo vyrobeno v některé z italských kovotepeckých dílen. Představuje běžný typ bronzového zboží, které na území Římské říše nemělo větší hodnotu.
Situlovité bronzové vědro s držadlem a ozdobným kováním závěsného oka s hlavou mainady. Archeologický nález z lokality Dobřichov Pičhora (Kolín)., Sakař-Kurz 1973#, 10., and Doklad antických importů na území Čech, osídleném od 1. století př. Kr. Germány. Bronzové nádoby patrně získali jako kořist z keltských oppid. Vědro bylo vyrobeno v některé z italských kovotepeckých dílen. Představuje běžný typ bronzového zboží, které na území Římské říše nemělo větší hodnotu.
Bronzová litá ozdoba v podobě dívčí hlavy (Mainada), kování závěsného oka držadla vědra. Archeologický nález ze žárového hrobu z lokality Dobřichov Pičhora (Kolín)., Sakař-Kurz 1973#, 10., and Doklad antických importů na území Čech, osídleném od 1. století př. Kr. Germány. Bronzové nádoby patrně získali jako kořist z keltských oppid. Vědro bylo vyrobeno v některé z italských kovotepeckých dílen. Představuje běžný typ bronzového zboží, které na území Římské říše nemělo větší hodnotu.
Bronzová litá ozdoba v podobě dívčí hlavy (Mainada), kování závěsného oka držadla vědra. Archeologický nález ze žárového hrobu (II) z lokality Dobřichov Pičhora (Kolín)., Sakař-Kurz 1973#, 10., and Doklad antických importů na území Čech, osídleném od 1. století př. Kr. Germány. Bronzové nádoby patrně získali jako kořist z keltských oppid. Nádoba, ze které pochází ozdoba, byla vyrobena v některé středoitalské kovotepecké dílně za vlády císaře Augusta.
Na jednom denáru Bořivoje II. je na líci antická hlava z profilu s vínkem, s pláštěm sepjatým na rameni, na rubu je sv. Václav jako jezdec. Na jiné minci je zobrazen kníže na trůně z profilu, v ruce miska na rituální úlitbu., Bažant 2003#, 56-58., and Na mincích Bořivoje II. (denáry - 1100?1107, 1117?1120) jsou zobrazeny antické motivy. Antická hlava z profilu s vínkem, s pláštěm sepjatým na rameni (líc), na rubu je sv. Václav jako jezdec, což připomíná antikizující zobrazení vladařů na byzantských mincích. Na jiné minci je zobrazen kníže na trůně z profilu, současně drží misku na úlitbu a má vztyčený ukazováček.. Antický římský císař mohl buď řečnit (pravice se vztyčeným ukazováčkem) nebo provádět rituální úlitbu (levice s miskou). Jsou tu kombinovány dva antické motivy, které nemohly být na žádné antické předloze zobrazeny současně.Na jiné minci Bořivoje II. je zobrazení Herkula utínajícího hlavu Cacovi spojováno s Václavovým jménem. Stejné téma najdeme i na hracím kolečku z mastku nalezeném na Vyšehradu. Toto téma je pro nás obzvlášť zajímavé, neboť Cacus sídlil v jeskyni na Aventinu a sv. Václav je tedy ztotožněn se zachráncem Říma.
Rukojeť cedníčku ze soupravy (dva cedníčky, naběračka) s kolkem. Archeologický nález ze žárového hrobu (III) z lokality Dobřichov Pičhora (Kolín)., Sakař-Kurz 1973#, 20., and Doklad antických importů na území Čech, osídleném od 1. století př. Kr. Germány. Bronzové nádoby patrně získali jako kořist z keltských oppid. Cedníček, ze kterého držadlo pochází, byl vyroben v některé středoitalské kovotepecké dílně, která své výrobky označovala kolkem, za vlády císaře Augusta.