Olej na dřevě (58, 5 x 76, 3 cm)., Šíp 1968#, č. k. 33., Slavíček 1993#, 163-164., and Obraz byl po roce 1674 a před rokem 1778 patrně v Černínské sbírce, před rokem 1843, ve sbírce dr. Josefa Hosera.Dříve připisováno Janu van den Hoecke a Gerbrandtu van den Eeckhout.
Bronzový odlitek (v. 20,2 cm), postava klečícího Fauna (růžky, kozí nohy, falus), v pravé pozdvižené ruce drží svícen., Chlíbec 2006#, s. 32-33, č. 1., and Tento typ zobrazení je připisován Severovi da Ravenna, v 16. století byl častou inspirací (drží svícen nebo olejovou lampu, druhá ruka se opírá o kalamář). Antickou předlohou byly patrně etruské bronzy.
Bronzový odlitek (v. 20, 3 cm), postava klečícího Fauna (růžky, kozí nohy, falus), v pravé pozdvižené ruce drží svícen., Chlíbec 2006#, s. 38-39, č. 3., and Tento typ zobrazení je připisován Severovi da Ravenna, v 16. století byl častou inspirací (drží svícen nebo olejovou lampu, druhá ruka se opírá o kalamář). Antickou předlohou byly patrně etruské bronzy.
Olej, plátno na dubovém dřevě (116 x 74 cm). Scéna v krajině s potokem, v pozadí činná sopka, postava nahého satyra v pokleku, rohy špičaté uši, vous, má vyplazený jazyk, v pravé ruce drží flétnu., Slavíček 1993#, 211-212., and František Antonín hrabě Berka z Dubé obraz získal ve Vídni, v nostické sbírce v Praze v letech 1706-1945. Dříve obraz připsán van Dyckovi. Je zobrazen okamžik, kdy Marsyás nalézá flétnu, kterou odhodila Minerva, protože Juno a Venuše se smály její hře, protože se při ní její tváře nadouvaly. Toto téma bylo často zobrazováno již v antice ve vázovém malířství a plastice. V evropském malířství renesance a baroka však převládla scéna potrestání Apollónem.
Bronzový odlitek (v. 23 cm), klepadlo s mušlí, se dvěma lvy po stranách a figurou Herkula (drží kyj) uprostřed., Chlíbec 2006#, 200-201, č. 95, obr. s. 201., and Do sbírek NG byl tento bronz získán roku 1947. Klepadla byla vyráběna v Benátkách v mnoha kusech, existuje větší množství variant s touto figurální kompozicí.
Průhled do vnitřního prostoru chrámu s antickými plastikami a figurální stafáží., Varcl 1978, 427-428., and Autor nezobrazuje skutečnou architekturu, je to fiktivní rekonstrukce, i když v některých případech je výjev připomínkou známé stavby.
Průhled do sloupové architektury, mezi sloupy stojí sochy v antických řízách, na konci sálu podstavec se sedící sochou boha., Varcl 1978, 427-428., and Autor studoval skutečné archeologické památky, dochovány jsou jeho studie římských hlavic, ornamentálních detailů apod. Autor však nezobrazuje skutečnou architekturu, stavby jsou fiktivní rekonstrukcí, i když v některých případech je výjev připomínkou známé stavby. Vzhledem k řadě archeologických nesrovnalostí nelze obraz ztotožnit se skutečností.
Olej na plátně (70 x 104 cm). Pohled na město, nad střechami domů se tyčí kolosální socha, v popředí vlevo na sloupu s ionskou volutovou hlavicí čtyřspřeží., Kotalík 1982#, 137, č. k. 184., and Kolos Rhodský, jeden ze sedmi divů antického světa, stojí nad městem v přístavu, pravá ruka je napřažena k moři. Od 16. století byla kolosální socha zobrazována rozkročená, což je technicky nemožné, Kupka ji pojal tak, jak byla rekonstruována v odborné literatuře.