Pískovcová socha nahého mladíka a dívky. Mladík stojí, levá ruka zdvižená, pravá přidržuje drapérii na boku, u levé nohy orel. Dívka stojí s pravou rukou zdviženou na temeno hlavy pokryté rouškou, v levé ruce drží za zády dýku, u její pravé nohy panter., Matějček 1923#, s. 32; Pražské vily 2007, s. 54-55., and Původně byly umístěny na vysokých pylonech před na jižní stranou vily Bianca továrníka Bondyho (na místě dnes nahrazeny kopiemi: Praha 6, Bubeneč, ul. Pod Kaštany 19, čp. 49/XIX). Plastiky představují personifikaci dne a noci. Autor postavy ztvárnil tak, aby jejich vzhled působil anticky, přestože se nedrží konkrétních antických vzorů.Ideové kořeny zobrazení cyklicky se opakujících dějů (roční doby, den a noc, cyklus života a smrti) sahají do antiky, kde však postavy Dne a Noci byly ženy. Noc (Nix) se spojila s bohem temnoty (Erebus) a porodila Den (Hemera). V poantickém umění nahradila ženy dvojce muže a ženy, např. Michelangelo (Soumrak a Úsvit) pro náhrobek Giuliana de Medici, 1526 -1533. Štursa k postavám připojil atributy. Mladíka věnčeného vavřínem doprovází orel, který symbolizuje vzduch a slunce, dívku střeží panter, symbol noci, dýka, kterou dívka ukrývá za zády, evokuje nebezpečí skrývající se ve tmě.
Dvě torza pískovcových soch Zima (torzo muže) a Jara (žena drží košík s květinami, květiny ve vlasech). and Kateřina Adamcová, Zdechovice. Barokní socha v krajině, NPÚ 2011 (http://www.npu.cz/barokni-socha/vsechna-dila-a-mista/vypis/detail/272/).
Ornamentální a figurální výzdoba interiéru: grotesky, putti a antické bohyně, Bakchantky s malými Fauny, Venuše s Amorem, Hébé, Pomona. and Novorenesanční úpravy po 1883 a 1897 podle návrhu vídeňské stavební kanceláře Helmer a Fellner ve stylu francouzské hradní architektury,
Zbytky nástěnných maleb se světskou tématikou: Paridův soud, turnaj, lov, milostné výjevy, vojenský tábor v krajině (ve výjevu s Juditou), středověká huť s pecemi na cezení mědi. Paridův soud mohl být chápán jako alegorie alchymistického procesu, což souviselo s předmětem podnikání objednavatele, jímž bylo hutnictví (Homolka 1985, pozn. 93 na s. 312, cituje Klossowski 1973)., Homolka 1985#, 291., and Jeden z prvních dokladů světských žánrových výjevů v monumentální nástěnné malbě.
Zbytky nástěnných maleb se světskou tématikou: Paridův soud, turnaj, lov, milostné výjevy, vojenský tábor v krajině (ve výjevu s Juditou), středověká huť s pecemi na cezení mědi. Paridův soud mohl být chápán jako alegorie alchymistického procesu, což souviselo s předmětem podnikání objednavatele, jímž bylo hutnictví (Homolka 1985, pozn. 93 na s. 312, cituje Klossowski 1973)., Homolka 1985#, 291., and Jeden z prvních dokladů světských žánrových výjevů v monumentální nástěnné malbě.
Měšťanský dům, fasáda se sgrafitovou výzdobou. Pod okny prvního patra čtyři obdélné rámy s dvojicemi ženských postav sedícíh proti sobě. Zprava doleva: Síla (sloup), Obezřetnost (zrcadlo), Spravedlnost (váhy, meč), Trpělivost (džbán, pohár), Charitas (dítě), další výjevy jsou poškozeny. and Jedná se křesťanské ctnosti, můžeme proto předpokládat, že poškozené figury představují Naději a Víru.