Pískovcová socha (v. 173 cm). Na pravoúhlém soklu stojí nahá ženská postava, na rameni plášť upevněný květinovým festonem, na hlavě květiny, v levé ruce kytice. and Denkstein 1958, 148, č. k. 160, obr. 155.
Bible z pražského františkánského kláštera s malířsky vypravenými iniciálami s figurálními výjevy. Iniciála I s výjevem Poslední večeře Páně, (285r:(I), Nanebevstoupení Krista, (bordura) Lev zakusující se do akantu 359r:(P) a postavy u dříků písmen, Bakchus (?), Souboj., Bažant 2000#,, and Bible vznikla pro konvent františkánů v Praze. Vedoucí osobnost iluminátorského týmu vyšla z nějaké středorýnské dílny orientované na Francii, ale přítomnost silné severoitalské složky předpokládá delší pobyt na jihu, což vysvětluje řadu prvků převzatých z antické tradice - profily obličejů, fantastické postavy, antické reálie, perspektivní zkratky lidí a koní atd.
Pískovcová socha (v. 242 cm, stopy polychromie). Na skalnaté útesu sedí lev, tlamu mu rozevírá vousatý Herkules, nahý na rameni přehozená drapérie, v klíně věnec listů., Denkstein 1958#, 142, č. 130, obr. 130., and Socha pochází ze zahrady zbořeného domu čp. 1318 v Klimentské ulici.
Hlavice s palmetami v reliéfní výzdobě., Denkstein 1958#, č. k. odl. 3, obr. 28., and Souměrný ornamentální motiv, vycházející ze stylizace palmového listu, je antickým dědictvím, které se u nás uplatnilo v architektuře románského umění.
Sardonyxová kamej s podobiznou syna Konstantina Velikého. Císař Flavius Iulius Constantinus II. (337 - 340), má na hlavě vavřínový věnec, plášť sepnutý na levém rameni. Kamej je zasazená do zlatého medailonu zdobeného filigránem, medailon je zavěšen na zlatém řetězu (dl. 60cm)., Kotalík 1982#, 69-70, č. k. 23., and Archeologický nález ze Želének u Duchcova, mohylový hrob ženy. Nejstarší doklad importu antických kamejí na území Čech. Šperk byl nalezen na krku ženy v knížecím hrobě v Želénkách. Antická kamej ze 4. století byla v 9. století, italskými nebo byzantskými zlatníky, vsazena do medailonu po antickém způsobu, hlavou dolů. Obraz byl tedy určen pro pohled majitele závěsu. Není vyloučeno, že portrét byl v době vzniku šperku považován za obraz Konstantina I. Velikého, prohlášeného za zásluhy o křesťanskou církev za svatého.
Stříbrné částečně zlacené kování řemene k pochvě na meč, z pozlaceného stříbra (niello). Jedno ve tvaru trojlistu, dvě oválná. Archeologický nález z knížecího hrobu v Kolíně., Kotalík 1982#, 70, č. k. 25., and Doklad kontinuity antické rostlinné ornamentiky. Kování k nám bylo dovezeno, patrně se jedná o karolínskou práci z Porýní (motivy mají analogie v karolínské knižní malbě), nicméně dokládá pokračování tradice antické rostlinné ornamentiky v Evropě kolem poloviny 9. století.
Fragmentárně dochovaná deska (původně tympanon) s figurálním reliéfem. Ttrůnící Kristus (Maiestas Domini) s apoštoly Petrem, charakterizovaným ratolestí a klíči a Pavlem s ratolestí a knihou. Vedle Kristovy hlavy stojí jméno Kristovo řecky - IC XC - i v latinizované podobě: IhS XPS. and V 11. století se i v českých zemích objevuje architektonická sochařská dekorace církevních staveb, reliéfní figurální plastika která představuje prvotřídní evropský standard. Nejstarší u nás dochovaný reliéf pochází z Předhradí na Poděbradsku, původně to patrně byla součást tympanonu portálu kostelíka na přemyslovském hradisku Oldříši zbudovaného podle Dalimilovy kroniky knížetem Oldřichem (1012 -1034). Zvláštní styl nízkého reliéfu lze chápat jako projev doznívání biblického tabu sochařského zobrazování, jež bylo v době předpokládaného vzniku reliéfu v byzantském umění obcházeno právě nízkým reliéfem. Předlohou mohly být byzantské slonoviny nebo malířské dílo, nástěnnou či knižní malbu předchozího století, na což ukazuje nejen lineární styl, ale i schéma zobrazení ratolesti v rukou světců. ??
Na reverzu mince s portrétem básníka a politika Pontana je postava múzy, v levé ruce drží lyru, v pravici globus., Chlíbec 2006, 254-255, č. 120, obr. s. 255., and Uranie je evokací Pontanovy básně Urania.
Pamětní medaile s portrétem Ludvíka Jagellonského, na reversu portrét Štěpána, hraběte Šlika., Hořejší 1979#, obr. 32, 33., and Jedna z prvních portrétních medailí v českých zemích.
Slonovinová řezba (soška: 14 x 14 x 8 cm): Merkur (caduceus, okřídlená čapka a boty, plášť) na voze (původně taženém kohouty). and Fučíková 1997#, II/7