Epitaf se zobrazením rodiny zesnulého. Edikula s korintskými volně stojícími sloupky na podstavcích nesených konzolami. Na podstavcích ornament, na poli mezi nimi nápis. Dole uprostřed zavěšený reliéf v polokruhovém rolverkovém rámu. Po stranách edikuly dole pokračuje spodní římsa na konzolách, nahoře stylizované ankóny jako křidélka. Sloupky nesou zalamované s římsou, v nástavci edikula tvořená karyatidami s reliéfem Vjezdu Krista do Jeruzaléma, po stranách prořezávaná volutová křídla, nahoře trojúhelníkový tympanon, na vrcholu socha. and Poche 1977#, obr. s. 132.
V prvním patře zámku se nacházel sál s bohatou štukovou a figurální malířskou výzdobou z let cca 1645-1652 (erbovní sál, Sál vjezdů), dnes je téměř zničena. Dochovala se pouze část štukové výzdoby: erby, trofeje., Hosák, Zemek 1981#, s. 55-56., and Samek 1994#, 256-257.
V Tanečním sále nástěnné malby, pohledy na krajiny s antickými ruinami se zbytky sochařské výzdoby. and Vojvodík, J., Ruiny jako pokus o estetickou inscenaci vědomí přelomu epochy. Nástěnné malby Tanečního sálu na zámku v Bruntále (1899-1900), Umění XLVIII, 2000, 4, 231-255.
V budově Dolního zámku hlavní sál, prostupující dvěma patry, s nástěnnými malbami ve vrcholu klenby. Na zemi génius předávající nově vystavěný zámek hraběnce Anežce Eleonoře (z Colonna-Felsu) Petřvaldské, nad nimi v oblacích Štěstěna s rohem hojnosti, putti s květinami. V kartuších okolo centrálního výjevu alegorie Umění, Spravedlnosti, Nevinnosti a Statečnosti. Kromě hlavní stropní fresky zdobí stěny sálu několik medailonů s alegoriemi čtyř živlů a čtyř ročních období a štukové busty antických císařů., Samek 1994#, 310-314., and Autor se inspiroval dílem Simona Voueta. Najít: Mžyková, M.: K ikonografii výmalby hlavního sálu zámku Buchlovice. Grant 23-03, NPÚ, Praha 2004. Žďárský, Milan : Obrazy na hradě Buchlově a v zámku v Buchlovicích. České památky 14, 2003, č. 1, s. 3-6.
V zámecké zahradě dvojice protějškových sousoší: po stranách cesty dvě figury nahých žen, sedících na soklu, vlevo na soklu toulec se šípy, vpravo na soklu slunce., Samek 1994#, 310-314., and Obě sousoší přenesena do Buchlovic ze zahrady zámku v Bzenci.
Hlavní sál, prostupující dvěma patry, s nástěnnými malbami. Kromě hlavní stropní fresky zdobí stěny sálu na fabionu podpírajícím ochoz kruhového sálu několik medailonů s alegoriemi čtyř ročních období a čtyř živlů. Na stěnách pod ochozem štuková výzdoba, nad dveřmi štukové busty antických císařů. and Samek 1994#, 310-314.
Světadíly v podobě putti s různými atributy. Amerika: čelenka z peří, krokodýl. Asie: velbloud, kadidelnice, květiny. Afrika: roh hojnosti, lev. Evropa: model chrámu, tiára, roh hojnosti, na hlavě koruna., Samek 1994#, 310-314., and Plastiky představující čtyři světadíly byly zakoupeny na začátku 19. století ve Vídni, jejich autor je neznámý.
V průhledu průjezdu horního zámku, v nice při obvodní zdi, mramorová socha ženy. Stojící figura v antické říze, v levé ruce drží roh hojnosti, pravou rukou si přidržuje šat., Samek 1994#, 310-314., and Socha údajně přivezena z Itálie.
Grafický list ze zámecké sbírky: římské Koloseum., Samek 1994#, 310-314., and Jeden z grafických listů z konvolutu Le vedute di Roma. G. B. Piranesi na vedutách začal pracovat v roce 1748, na těchto grafikách pokračoval pak se svým synem Francescem. První kompletní soubor byl vydán v Paříži roku 1800, pak až do roku 1870. Umělecké sbírky na Buchlově a Buchlovicích začal budovat již hrabě Leopold I. Berchtold a dále rozšiřovali jeho potomci (Zikmund I. Berchtold, Leopold II a Zikmund II. Berchtold). Od roku 1848 byly sbírky, jako rodové muzeum, přístupné veřejnosti. (Srov. Grůza, A., Mistři grafiky: Katalog výstavy z grafické sbírky st. zámku v Buchlovicích : Uh erské Hradiště, květen-červen 1964).