Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Scéna na mořském břehu, mezi figurami bílý kůň - Bukefalos. and Bukefalos, legendární kůň Alexandra Velikého, kterého sám v dětství zkrotil, jako vojevůdce se s ním účastnil i bitev. V antice byl zobrazován i na mincích.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Scéna v krajině, pod stromem skupina postav, na zemi herbář, mladík v baretu, přináší křivuli - Galén. and Galénos (129-199 po Kr. ), filosof a osobní lékař císaře Marka Aurelia.
Nástropní malba. Pod fragmentem antického sloupu ležící nahý muž, nad ním druhá postava nahého muže, nese na zádech kámen. Nad nimi letící nahý muž - personifikace Neřesti (putto na něho sype z rohu hojnosti hrací kostky, karafu s vínem a pohár, škrabošku) a letící postavy s blesky sršícími z oblak, prostřednictvím dvojice znázorňující Génia náboženství (křídla, nad čelem plamen) letícího k personifikované Božské Moudrosti (žena s žezlem a korunou na hlavě, na krku medailon s Božím okem). and Postava nesoucí kámen bývá vykládána jako Sisifos, ale tento alegorický výjev je patrně formální odezvou antického mýtu, papralelou se vyobrazením pádu Gigantů, kteří byli svrženi Olympany z nebes.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Kratés (turban), sype do moře mince z velké nádoby, na zemi má připravené k vyhození další poklady. and Kratés z Théb, starořecký filosof (cca 365-285 př. Kr.), žák Diogéna, jeden z nejhorlivějších stoupenců kynické školy. Často zobrazován současně s Diogénem (případně jak sype mince z pytle).
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Scéna v kulise antické zříceniny Sókratova sebevražda: starý muž, Sókratés, sedí v křesle, k němu přichází skupina mužů, jeden z nich mu podává pohár. Zcela vpravo Xantipa a služebná. and Sókratés (469-399), řecký filosof, kritik demokratického zřízení v Athénách. Znám též pro své spory s manželkou Xantipou. Za své názory byl odsouzen k smrti. Ceněna jeho občanská kázeň, protože neuprchl, ale rozsudku se podřídil, vypil odvar z bolehlavu v kruhu svých přátel.
Nástropní malba. V oblacích dvě ženz, jedna vytahuje ruku k plameni na tácku, vedle ní žena se jhem na ramenou a okřídlený mladík s lyrou a vavřínovým věncem na hlavě (Chvalozpěv).
Mědirytina (29, 2 x 20, 3 cm). Frontispise díla Tomáše Pešiny z Čechorodu Mars Moravicus. Uprostřed kompozice sokl s latinským nápisem (název díla) s na něm ležící knihou, u soklu stojí vlevo Mars (zbroj, kopí) a vpravo Chronos. Chronos pojídá ucho, v pravé ruce drží přesýpací hodiny a v levé kosu, levicí přidržuje znak Moravy, který Mars ničí svým kopím. Nad skupinou se vznáší putto s nápisovou páskou, v pozadí část ruiny architektury., Zelenková 2009#, 100-101., and Ilustrace evokuje citát z Ovidia: čas, požírač věcí, ucho, které pojídá Chronos je podle C. Ripy sídlem paměti (Memoria). Výjev je alegorií ničivého vlivu války a času na historickou paměť.