Malovaný talíř (průměr 30 cm): vlevo pilíř a svěšená drapérie, před ní vládce Dionýsius II. (turban a orientální oděv s kalhotami, nápis DIONYSIUS) a dva sloužící. U stolu vpravo sedí Dámoklés, nad jehož hlavou visí meč na šňůře, kterou přidržuje okřídlený putto. Uprostřed kompozice stůl prostřený pro dvě osoby, za stolem dva sloužící, nesou mísu a konvici s vínem. V pozadí nalevo fasces, symbol moci, v popředí na zemi malý zlatý globus. Výjev je situován na terasu paláce, s průhledem do hornaté krajiny., Přibyl 2006#, 68, č. 16., and Talíř byl pro muzeum zakoupen z Lannovy pražské sbírky v roce 1909. Příběh s Dámoklem známý z Ciceronových Tuskulských hovorů ( 5, 61-62) se ustálil ve rčení "Damoklův meč" ve významu trvalého ohrožení. Avelli vytvořil kolem roku 1540 několik variant tohoto námětu (e.g. Museum Boymans van Beuningen, Rotterdam, 1539).
Rytina na slonovině: v popředí sochaři pracují na hlavě kolosální sochy, napravo tvůrce sochy s nákresem, v pozadí Rhodos s široce rozkročenou kolosální sochou Hélia (luk a toulec na zádech), v levé ruce žezlo, v pravé pozdvižené ruce kalich se zapáleným ohněm., Fučíková 1997#, V/421., and Gigantická socha Hélia vysoká kolem 30 metrů byla v rhodském přístavu vztyčena v letech 292-280 př. Kr. a platila za jeden z divů světa. Hlavním písemným pramenem je kniha Plinia Staršího, Kapitoly o přírodě (34, 18). Destička patří do cyklu Sedmi divů světa a původně sloužila jako obklad kabinetu nabo truhličky, v UPM je dochována další destička z této série, která zobrazuje Babylónskou věž. Rytina se velmi těsně drží grafického listu Maartena van Heemskerck ze série Sedmi divů světa (1572), na níž je Hélios charakterizovaný jako Apollón (luk a toulec na zádech). Gigantická socha Hélia s rozkročenýma nohama není technicky proveditelná a pro tuto koncepci není v antických pramenech žádná opora, snad právě proto byla od 16. století tak oblíbeným námětem uměleckých děl. Pramenem pro toto pojetí zničené sochy byla pasáž v Martoniho knize o pouti do Jeruzaléma z konce 14. století.
Bronzová plaketa (průměr 8, 2 cm), na reversu ženská postava v antikizujícím brnění, drží zlomený sloup, sedí na trůně ve tvaru dvojice slonů. and Chlíbec 2006#, 328-329, č. 154.
Gemma (44 x 63 mm). Negativní intaglio se dvěmi ženskými akty, jedna sedí, druhá klečí a nastavuje jí zrcadlo., Kotalík 1982#, 149, č. k. 238, obr. 30b., and Inspirace antickými řezanými kameny s motivem Venuše.
Bronzová plaketa ( 3, 8 x 2, 5 cm), nahý Herkules stojí a dusí lvem, jehož hlavu tiskne ke své hrudi., Chlíbec 2006#, 362-363, č. 171., and Pochází ze sbírky E. Filly.
Dva identické bronzové reliéfy ( 6 x 7, 5 cm) představují hlavu vousatého Bakcha, ve vlasech věnec z listů a hroznů vinné révy., Chlíbec 2006#, 76-77, č. 23-24., and Ve sbírce od r. 1961, pochází ze sbírky E. Filly. Patrně ozdoba nábytku inspirovaná římskými prototypy.
Bronzová plaketa ve tvaru štítu (6 x 6 cm). Na mostě přes řeku Tiberu stojí kůň, v jeho sedle Horatius Cocles ve zbroji s napřaženým kopím, odráží útok etruských pěšáků. Za ním na břehu, dva spolubojovníci demolují most, v pozadí silueta Andělského hradu., Chlíbec 2006#, 354-355, č. 167., and Ze sbírky E. Filly. Existuje větší počet kopií podobných odlitků s různými náměty z římské historie, které jsou ilustrací Tita Livia. Totožný je například bronzový odlitek od stejného autora ve Washingtonu (National Gallery of Art, Washington, DC, inv. 1957.14.479)
Plastika, pálená hlína bíle glazovaná, v. 27 cm. Postava nahé sedící ženy s labutí., Horejc 2016, s. 175., and Plastika vyrobena ve dvou dalších variantách (perleťová glazura, cihlová glazura).