Venuše, Juno (páv, žezlo) a Ceres (věnec z klasů), všechny bohyně jsou nahé., Kaufmann 1988#, 20.83., and Obraz dochován pouze krasbami, jež možná pouze kopie Sprangerových kreseb: Wien, Albertina; Amsterdam. De Boer; Darmstadt, Hessisches Landesmuseum; Davis, California, soukr. sbírka; Sotheby's 25 June 1970. Téma zobrazeno na Raffaelem navržené nástěnné malbě v Sala di Psiche, Villa Farnesina, Řím, 1519.
Olej na plátně (164,5 x 126 cm): nalevo stojí Bakchus (věnec z vinné révy, kožešina, boty) v pozdvižené levici číši, v pravé ruce konvici, jednu nohu na sudu. Napravo sedí Zima, vousatý stařec v kožichu a kožešinové čepici), za ním na lavici nádoba a hůl, v pozadí žena zahalená do pláště. V předním plánu obrazu sedí putto pojídající hroznové víno a chlapec ležící na zemi u položeného žebříku (z něhož spadl?). Za Bakcehm sud s hrozny vína a košík s ovocem. Výjev je situován u dřevěného stavení s plotem, za Zimou suchý strom., Zlatohlávek 2009#, s. 172, O 36., and Obraz je protějškem k obrazu spojujícímu dvě zbývající roční období (Sankt-Peterburg, Flora a Ceres).
Kresba (18, 7 x 14, 7 cm): nahá Danae pololeží na posteli, zeshora se snáší déšť mincí, sloužící u jejích nohou je chytá., Fučíková 1979#, s. 506., and Sloužící sbírající peníze padající z nebe ukazuje, že se nejednalo pouze o zobrazení mýtu o Danaé, ale také o alegorii všemocnosti peněz. V této funkci byl mýtus o Danaé běžně používán (srov. Karr 1978), k tématu se rudolfinští umělci často vraceli (Josef Heintz starší, Nikolaus Pfaff, Jan Vermeyen).
Olej na plátně (164,5 x 126 cm): nalevo sedí Flora (květiny ve vlasech, na klíně košík s květinami, modré šaty), zprava k ní přistupuje Ceres (koruna z klasů, zlaté šaty), u jejích nohou srp a putto vázající snop. Za Ceres putto se slunečníkem, v popředí dva putti s květinami. Výjev je zasazen do parku, za Florou je kamenná váza, za Ceres průhled do krajiny s budovami nalevo a horami napravo., Zlatohlávek 2009#, s. 171, O 35.., and Obraz je protějškem k obrazu spojujícímu dvě zbývající roční období (Sankt-Peterburg, Bakchus a Zima).
French style with formal geometric design. The basic structures were already designed in 1684 and most of it completed early in the 18th century. A center canal leads to the end of the garden where a Baroque folly, the late 17th-century hunting palace of Lustheim, is encircled by smaller canals. Side-canals run the full length of the garden at the width of the main building and come together in a half-circle behind Lustheim.