Bronzový odlitek oválné plakety s profilem císaře Hadriana ověnčeného vavřínem., Chlíbec 2006#, 358-359, č. 169., and Pochází z bývalé sbírky E. Filly. Portrét je považován za hlavu císaře Hadriána. (117-138 po Kr.), patrně existuje více odlitků z přelomu 15. a 16. století (srov. Museo Nazionale del Bargello, Florencie, inv. č. 631B).
Pohár s víkem (18, 5 cm): na víku je Ceres, Bakchus a Venuše. Na těle nádoby dva výjevy s Aktaiónem. Na hlavním je polonahá Diana (měsíční srpek na čele) v potoce, před ní Aktaión (čapka, kabátec, vysoké boty, přes rameno brašna), na čele parůžky. Okolo jsou nahé Dianiny družky a lovečtí psi, v popředí nalevo Nymfa stojí a napravo sedí. Nalevo vepředu leží na zemi toulec a luk, další toulec a luk visí na stromě vzadu napravo. Výjev je zasazen do lesní krajiny. Na zadní straně je menší výjev: lovci na koních se psy zabíjející jelena, v něhož se Aktaión proměnil, Prag um 1600#, I, č. 354 s. 477-478., and K reliéfu se dochovala Vianenova přípravná kresba (viz: Frankfurt am Main, Diana a Aktaión).
Bronzové klepadlo ve tvaru mušle, z níž vyrůstají akantové listy, v nich asymetricky dva mořští koňové. Na jejich předních nohách stojí nahý Nepun (vousy), v pravé ruce drží trojzubec., Chlíbec 2006#, č. 50., and Pochází ze sbírky R. Morawetze. Jedná se o velmi oblíbený typ známý jako "Quos ego", podle příslušného pasáže ve Vergiliově Aeneidě (1, 131-156), kterou zobrazení ilustruje. Existuje mnoho replik a variant z dílny A. Vittoria, ale i bronzů vytvořených podle jeho předlohy od poloviny 16. až do poloviny 17. století ( nejblíž je exemplář v The Walters Art Museum z let 1575-1585.
Keramické sousoší. Na stylizovaném skalisku sedí Satyr hrající na Panovu flétnu, u jeho nohou dvojice najád. and Aukční dům Zezula v Brně, aukce č. 17/571