Olej na plátně (223, 5 x 282 cm). Figurální scéna v krajině: zprava stařec, vedle něho kotlík s hořícím ohněm, dále Flóra s květinou, Pomona s plody, Bakchus s vinným hroznem, u jeho nohou dva putti.
Pod bývalou tribunou na západní a jižní stěně medailony s figurami. Součástí malířské výzdoby jsou i dochované medailony s alegorickými ženskými postavami. Původně byly čtyři: Fyzika, Etika, Logika, Filosofie., Poche 1980#, s. 403., Merhautová 1981#., Bažant 2003#, 99-100., and Jedná se o malbu vycházející z antikou inspirovaného proporčního systému. Podle interpretace Anežky Merhautové představuje postava s korunou Filosofii nebo Moudrost jako vládkyni, dále je zobrazena Fyzika, čili učení o věcech, a Etika a Logika, čili učení, jak vyjadřovat myšlenky, což by znamenalo, že je zde zobrazena Filosofie a "artes liberales".
Sochařská busta Ferdinanda I. v mladém věku, na sobě má antikizující brnění s jednohlavou orlicí římského krále a lvími nárameníky., Kotalík 1982#, s. 89, č. k. 63., and Busty Ferdinanda I. (kol. 1530, pískovec) a Maxmiliána II. (1570, opuka) nechal osadit do vstupního portálu zámku Staré Hrady u Libáně někdy v letech 1576 - 1584 Jiří Pruskovský z Pruskova, komorník čtyř císařů (od Karla V. po Rudolfa II.).
Kašna, uprostřed nádrže na sloupu pískovcová socha putta na delfínovi, drží kovovou tyč s tabulkou a nápisem 1856., Poche 1980#, s. 420-422., Oficiální stránky Města Starý Plzenec (http://www.staryplzenec.cz/turista/zajimavosti-mesta/ostatni-pametihodnosti-mesta/ (13. 3. 2013)., and Na náměstí v Plzenci od roku 1856, původně ze zámku ve Štěnovicích. Poche (s. 422) nesprávně uvádí sochu Neptuna a dataci 1856.
V zahradě domu postaveného roku 1900 (dnes velvyslanectví Slovenské republiky) je umístěno torzo nahé dívky s draperií splývající kolem beder. Socha je kopií sochy Venuše Mélské., Rajna 1989., and Plastika je kopií antické sochy Venuše Mélské. Originál Venuše, byl nalezen v dubnu roku 1820 v Řecku pastýřem Jorgosem. Byla objevena rozbitá v podzemní jeskyni na ostrově Mélos, poté byla prodána za 1.000 franků a odvezena do Paříže, kde byla roku 1821 darována králi Ludvíkovi XVIII. Socha je známá také pod názvem ANADYOMENE (spadávající drapérie obnažuje její tělo), nebo také VICTRIX. Podle Venuše Mélské (Louvre, Paříž, 200 př. Kr.) bylo v 19. století vyrobeno několik odlitků (Archeologické muzeum, Mélos). Je to nejslavnější antické dílo, které od doby nálezu inspirovalo řadu umělců k vlastní tvorbě (Cézanne, Dali, Magritte; dvě gigantické sochy Venuše z Mélu jsou dnes umístěny na Manhattenu v USA, autorem je Jim Dine).