Budova v neorenesančním stylu, nad okny v přízemí řada osmi reliéfů. Figurální výjevy zachycují skupinky dovádějících a hrajících si putti. Putto se srpem a čutorou, putto hrající na dudy, putti pojídající vinné hrozny, putti vylévající víno z číší, troubící putto, putti krmící beránka, koupající se putti, putti s květinami, putti hřející se u ohně., Déry 1991, s. 96., and Typická výzdoba navazující na výjevy tzv. renesančních "spiritelli", dětí, které tropí neplechy (putto troubící druhému do ucha). Některé ze skupin lze však také interpretovat jako alegorické výjevy ročních dob (putti s kyticí - Jaro, putti u ohníčku - Zima).
Nárožní pětipodlažní nájemní dům, budova se sochařskou výzdobou směrem do boční ulice. Ve třetím patře po obou stranách okna ženské alegorické figury. Žena upravující si drapérii na pravém rameni, pod levým loktem drží patrně knihu (Kleió?); žena s květinami a plody v záhybech drapérie po levé ruce (Thaleia ?); žena s tamburínou a flétnou (Euterpé); žena s knihou a rydlem (Kalliopé). and Múzy, dcery dcery Mnemosyny (Paměti) a Jupitera byly zobrazovány s různými atributy: Kalliopé (Krásnohlasá), s voskovou tabulkou a rydlem; Euterpé (Utěšitelka) s flétnou; Melpomene (Pěvkyně), s tragickou škraboškou a břečťanovým věncem; Thaleia (Kvetoucí) s pastýřskou holí a komickou škraboškou; Erató (Milostná) s kytharou; Terpsichore (Křepčivá) s lyrou, nebo jen tančící; Kleió (Zvěstovatelka) se svitkem a knihou, múza dějepisu; Urania (Nebešťanka) se zemským globem; Polymnia (Zpěvohojná) bez atributů, halící se do šatů. Postavy múz byly nejčastěji zobrazovány na fasádách veřejných budov, nicméně mohly se objevit i na fasádě obyčejného nájemního domu. V 19. století již atributy nebyly tak striktně přidělovány jednotlivým postavám.
Nárožní pětipodlažní nájemní dům, budova se sochařskou výzdobou směrem do boční ulice. Ve třetím patře po obou stranách okna ženské alegorické figury. Žena upravující si drapérii na pravém rameni, pod levým loktem drží patrně knihu (Kleió?); žena s květinami a plody v záhybech drapérie po levé ruce (Thaleia ?); žena s tamburínou a flétnou (Euterpé); žena s knihou a rydlem (Kalliopé). and Múzy, dcery dcery Mnemosyny (Paměti) a Jupitera byly zobrazovány s různými atributy: Kalliopé (Krásnohlasá), s voskovou tabulkou a rydlem; Euterpé (Utěšitelka) s flétnou; Melpomene (Pěvkyně), s tragickou škraboškou a břečťanovým věncem; Thaleia (Kvetoucí) s pastýřskou holí a komickou škraboškou; Erató (Milostná) s kytharou; Terpsichore (Křepčivá) s lyrou, nebo jen tančící; Kleió (Zvěstovatelka) se svitkem a knihou, múza dějepisu; Urania (Nebešťanka) se zemským globem; Polymnia (Zpěvohojná) bez atributů, halící se do šatů. Postavy múz byly nejčastěji zobrazovány na fasádách veřejných budov, nicméně mohly se objevit i na fasádě obyčejného nájemního domu. V 19. století již atributy nebyly tak striktně přidělovány jednotlivým postavám.
Kašna s bronzovou sochou. Nahý chlapec stojící v kontrapostu u naznačeného kmene stromu., Hadházy -Szilágyi - Szőllőssy 1985, s. 156, č. 412; 20. Százdi Magyar festészet és szobrászat, Budapest 1986, obr. 179, s. 156; Negyven év köztéri szobrai Budapesten, 1945 - 1985, Budapest 1985, cat.no.412, and Plastiku nazvanou nahý chlapec ("Álló fiú", Kisfiú-kút"), vytvořil Ferenczy v roce 1947 jako variantu další podobné plastiky. Autor se patrně inspiroval římskou kopií řecké bronzové sochy (480 - 400 př. kr.) z 1. století př. Kr. (dnes je ve sbírkách Museo Archeologico, Florencie; její sádrový odlitek je též ve sbírkách Museo Archeologico Oliveriano, Pesaro). Socha byla nalezena v blízkosti města Pesaro v roce 1530, znázorňuje stojícího chlapce, patrně mladičkého atleta (podobně jako atlet Kyniskos). Existuje teorie, že byla součástí podstavce římské lampy užívané při banketech. V renesanci byla socha známá pod názvem Idolino ("malý idol" diminutiv z "Idolo"). Podobná antická bronzová plastika nahého chlapce je dnes také ve sbírkách v Berlíně (Altes Museum, Antikensammlung), je známá jako "adorující chlapec" od sochaře Boidase (Boëdas, žák Lyssipa, 3. stol. Př. Kr., bronz v. 1.30 cm). V 18. století byla v zahradě zámku Postdam Sanssouci. Obě sochy inspirovaly od svého objevení malíře i sochaře (např. Idolino z Florencie, kresba Raffaela; na přelomu 19. a 20. století např. malíř Ludwig von Hofmann, Dekorativer Entwurf (Idolino), 1892, chlapec stojí u stromu, za ním v krajině odpočívají dívky; bronzová plastika, kterou vytvořil Sascha Alexander Schneider, Idolino, 1911). Odlitek sochy stojícího chlapce z budapešťské ulice, od téhož autora, z roku 1963, je ve sbírkách Národního muzea v Budapešti (nahý chlapec stojící u naznačeného kmene stromu, 137cm, NG, Budapešť). Autor byl vyškolen v Paříži a Mnichově, kde měl jistě k antickým plastikám přístup, patrně podobně byl inspirován ve svých dalších dílech: Nahý chlapec ("Dévi"), 1918, NG Budapešť, sousoší "Hrajících si chlapců", 1947, NG Budapešť. (Bibliografie k tématu Idolino: Kenneth D.S. Lapatin, Sculptors and Physicians in Fifth-Century Greece: A Preliminary Study, Montreal 1995; - book rewiew, The Art Bulletin, March 1997).
Olej na plátně (196 x 127 cm): nahá Diana (měsíční srpek nad čelem) sedí s oštěpem v jedné a šípem ve druhé ruce, nad ní visí na stromě toulec, u nohou lovecký pes. Zleva k Dianě přistupuje Nymfa s oštěpem ruce doprovázená psem, zprava přichází Nymfa s loveckým psem a ulovenou laní na zádech. Výjev je situován do lesa s průhledem na krajinu., Kaufmann 1988#, I/41., and Fusenig 2010#, č. 87 s. 228-229.
Pískovcové sousoší: hrabě Špork (soudobý oděv, kniha v ruce) s hlavou obrácenou k nebesům jede do oblak na dvoukolovém voze, který tlačí putti. Nad hrabětem stojí Minerva (přilba), drží ho za ruku a v levici pozdvihuje k nebesům svůj štít., Poche 1965#, 116-117, and Socha vznikla jako dar majiteli Valče, Janu Ferdinandovi Kagerovi hraběti z Globen, a jeho dceři.
V zámeckém parku ve Valči byl jeden z největších souborů plastik inspirovaných antickou mytologií v českých zemích, dnes jsou v parku kopie původních pískovcových soch z dílny M. B. Brauna.
Pískovcová socha nahé ženy, kolem těla drapérie, a věnec z květů zakrývající její klín, pravicí se opírá o sokl se srdcem a šípem., Daniela Staňková, Barokní socha v krajině, Valeč. Soubor soch v parku zámku: http://www.npu.cz/barokni-socha/vyznamne-soubory/vypis/detail/230/ (30.10.2012)., and Původní barokní sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna byly po požáru v roce 1976 přemístěny do lapidária v kladrubském klášteře. V Kladrubech je socha označena jako Venuše.
Pískovcové sousoší: dvojice mladík a dívka. Dívka s věncem květin na krku sedí, vedle ní stojí nahý mladík, kolem těla drapérie., Daniela Staňková, Valeč. Soubor soch v parku zámku: http://www.npu.cz/barokni-socha/vyznamne-soubory/vypis/detail/230/ (30.10.2012)., and Původní barokní sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna byly po požáru v roce 1976 přemístěny do lapidária v kladrubském klášteře. Zde je sousoší označeno jako Meleagros a Atalanta.
Pískovcová socha nahé ženy, kolem beder vlající drapérie, levou rukou si probodává dýkou hruď, u jejích nohou putto, který si zakrývá oči., Daniela Staňková, Valeč. Soubor soch v parku zámku: http://www.npu.cz/barokni-socha/vyznamne-soubory/vypis/detail/230/ (30.10.2012)., and Původní barokní sochy z dílny Matyáše Bernarda Brauna byly po požáru v roce 1976 přemístěny do lapidária v kladrubském klášteře.