Jaspisová kamej (4, 4 x 2, 8 cm), pasování emailové zlato: černá Diana se zlatým srpkem nad čelem, dole toulec a luk, Prag um 1600#, II, č. 715 s. 239., and Kamej vznikla v Milánské dílně Miseroni ve čtvrté čtvrtině 16. století, zlatnické pasování okolo roku 1610 v Praze.
Chalcedonová kamej: Minerva, přilba s maskou Fauna, brnění s nárameníkem v podobě lví hlavy., Prag um 1600#, II, č. 719 s. 241., and Z existence podobných renesančních zobrazení lze usuzovat, že jejich společnou inspirací byla nějaká antická gema (srov. Bange 1922, č. 62; Pope-Hennessy 1965, č. 259). Podle tohoto vzoru bylo v Miseroniho pražské dílně zhotoveno také reliéfní comesso (Wien, KM, inv. no. XII 819).
Série 12 chalcedonových kamejí (1, 8 x 1, 4 cm) s portréty 12 římských císařů (Caesar, Augustus, Tiberius, Caligula, Claudius, Nero, Galba, Otho, Vitellius, Vespasianus, Titus, Domitian)., Prag um 1600#, II, č. 725 s. 244., and Anonymní řezba. Pasování Jana Vermeyena vzniklo v Praze v letech 1602-1606. Série kamejí či plaket zobrazujících dvanáct antických římských císařů byly velmi oblébené.
Bronzová soška (42, 4 cm): Kentaur drží oběma rukama na zádech gestikulující ženu (možná Nessos unášející Déianeiru)., Fučíková 1997#, I/119, and Replika podle Giambolognovy sochy z doby okolo roku 1575, která je známá z celé řady exemplářů. Kvalitní práce Susiniho byla s největší pravděpodobností součástí pražských sbírek císaře Rudolfa II.
Konvice ze seychellského ořechu, stříbro částečně zlacené (38, 5 cm): na víku konvice nahý Neptun jede na mořském koni, pravou ruku zdviženou do vzduchu (trojzubec ztracen), na ořechu čtyři řezby výjevů s Tritóny a Nereidami, jejichž návrhy mohly být od Sprangera. and Fučíková 1967#, II/1
Slonovinová soška (17, 1 cm): Kybelé (oděv s malovaným dekorem odhalující zčásti ňadra, mezi ňadry cíp oděvu zavěšený na náhrdelníku, pod ňadry cherubín), na hlavě koruna ve tvaru městských hradeb, v levé ruce drží žezlo (odlomeno), v pravici klíč (odlomený)., Prag um 1600#, II, č. 734 s. 253., and Koruna ve tvaru městských hradeb božskou matku definuje jako ochránkyni města a lidské civilizace obecně.
Slonovinová soška (14, 5 cm): Kybelé (oděv odhalující ňadra, přes hruď křížem stuha), na hlavě koruna ve tvaru městských hradeb, v pravé ruce drží žezlo (odlomeno), v levici klíč., Prag um 1600#, č. 734 s. 253., and Koruna ve tvaru městských hradeb božskou matku definuje jako ochránkyni města a lidské civilizace obecně.
Slonovinová soška (21, 9 cm): nahá Kybelé (plášť na zádech, přes prsa stuhu) má na hlavě korunu ve tvaru městských hradeb, v pravé ruce drží žezlo, v pozdvižené levici klíč., Fučíková 1997#, II/231, and Koruna ve tvaru městských hradeb božskou matku definuje jako ochránkyni města a lidské civilizace obecně. Sulpicia zmíněná v nápise byla manželka Quinta Fulvia Flacca, byla uznána za nejctihodnější ze všech matron římských, aby zasvětila chrám Venuše Verticordia/ Obracející srdce (113 př. Kr.). Nápis na sošce Kybelé patrně důsledek sloučení historie Sulpicie a Claudie, která se zasloužila o uvedení kultu Kybelé do Říma, jak o tom píše Ovidius v Kalendáři (Ov. fast. 4, 301-327). V Pliniových Kapitolách o přírodě jsou Sulpicia a Claudia zmíněny v jedné větě (Plin. nat. 7, 35).
Kamej: nahá Léda sedí pod stromem na šatech s labutí na klíně, otáčí se dozadu, k nebi., Fučíková 1997#, II/53, and O tématu srov. Exemplum: Léda s labutí. Masnagova kamej je ojedinělá v tom, že ilustruje verzí mýtu zachycenou v Eurípidově Heleně.
Bronz (62, 7 cm): nahý Merkur (okřídlená čapka, okřídlené boty) letí a ukauje vzhůru, v ruce původně držel caduceus., Fučíková 1997#, I/115., and Toto dílo existuje v mnoha verzích a různých velikostech.