Zbytky nástěnných maleb se světskou tématikou: Paridův soud, turnaj, lov, milostné výjevy, vojenský tábor v krajině (ve výjevu s Juditou), středověká huť s pecemi na cezení mědi. Paridův soud mohl být chápán jako alegorie alchymistického procesu, což souviselo s předmětem podnikání objednavatele, jímž bylo hutnictví (Homolka 1985, pozn. 93 na s. 312, cituje Klossowski 1973)., Homolka 1985#, 291., and Jeden z prvních dokladů světských žánrových výjevů v monumentální nástěnné malbě.
Zbytky nástěnných maleb se světskou tématikou: Paridův soud, turnaj, lov, milostné výjevy, vojenský tábor v krajině (ve výjevu s Juditou), středověká huť s pecemi na cezení mědi. Paridův soud mohl být chápán jako alegorie alchymistického procesu, což souviselo s předmětem podnikání objednavatele, jímž bylo hutnictví (Homolka 1985, pozn. 93 na s. 312, cituje Klossowski 1973)., Homolka 1985#, 291., and Jeden z prvních dokladů světských žánrových výjevů v monumentální nástěnné malbě.
Znojmo, Městské divadlo, opona U pramene poezie, F. Schallud a K. Frank, 1900, Databáze: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=opona&id=243 13. 1. 2013)., and Citace databáze: Významným výtvarným dílem interiéru je malovaná opona, zhotovená vídeňskými dekoratéry F. Schalludem a K. Frankem, kteří se rovněž podíleli na tvorbě nástropní malby a dodávkách textilních drapérií lóží.O konečné podobě opony se rozhodovalo ještě v průběhu stavby, o čemž svědčí dochovaná korespondence s vídeňským profesorem Schultessem z února roku 1900. Nejspíš z finančních důvodů se však malířská výzdoba nesvěřila některému z význačných malířů a dala se přednost dekoratérské firmě. Vznikla tak řemeslně kvalitně zhotovená malba v líbivém historizujícím duchu, nazvaná "U pramene poezie". Ústředním motivem obrazu je postava Erató, zosobňující Múzu lyrické a milostné poezie. Dívka v bílé říze, s věnečkem bílých květů na hlavě sedí u lesního pramene, vyvěrajícího po její pravé ruce. Múzu doprovází skupina kupidů, malých nahých dítek, zpodobňujících posly světské lásky, jež drží Eratinu lyru. Jeden z andílků právě připevňuje girlandu z růžových květů na kamennou bystu antického literáta, umístěnou ve stínu starého dubu. Múza podává v mušli doušek inspirace renesančnímu básníkovi. Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 42, 43
Měšťanský dům, fasáda se sgrafitovou výzdobou. Pod okny prvního patra čtyři obdélné rámy s dvojicemi ženských postav sedícíh proti sobě. Zprava doleva: Síla (sloup), Obezřetnost (zrcadlo), Spravedlnost (váhy, meč), Trpělivost (džbán, pohár), Charitas (dítě), další výjevy jsou poškozeny. and Jedná se křesťanské ctnosti, můžeme proto předpokládat, že poškozené figury představují Naději a Víru.
Portál, dvorní loggie s toskánskými sloupky. Portál lemují dvě stojící figury, vlevo nahá žena, kolem boků drapérie, na soklu štít s hlavou Satyra a meč. Vpravo vousatý muž, kolem boků drapérie, na soklu buben a přilba. Na hlavách obou postav volutová sloupová hlavice. V ostění pletenec, ve cviklech medailony s mužskou (přilba) a ženskou hlavou. Kladí s akantovou rozvilinou. and Městský palác (1570-1610)
Po stranách oblouku stojící donátoři s dary. Vlevo Konrád II. Znojemský, po pravé straně Marie, jeho manželka. Konrád drží model kostela, Marie mísu s pokrmem., Stejskal 2001#, s. 108., Bažant 2000#, 60., and Toto ikonografické schéma, zjevně ovlivněné etiketou při panovnických audiencích, se poprvé objevuje v 6. století v S. Vitale v Ravenně. Běžné bylo od 10. do 14. století, přičemž se měnily pouze dary, které drží donátor (kniha, maketa kostela) a osoba příjemce (Kristus, Marie, světci).