Původně soukromá vila, dnes knihovna ("Szabó Ervin Könyvtár"), v interiéru 12 antikizujících reliéfů., http://www.szineszkonyvtar.hu/contents/k-o/markuseelet.htm (16. 9. 2006); Közreadja a Magyar Képzőművészeti Egyetem Könyvtára, 2002-2003: http://www.mke.hu/lyka/14/293-296-arch.htm (16. 9 . 2006), and Budova byla postavena pro herečku Márkus Emília (1860-1949), manželku Károlyho Pulszky (1853 - 1899), který byl synem významného maďarského archeologa Ference Pulszky (1814 - 1897).V hale v prvním patře ochozu nad dveřmi do pokojů jsou neoklasicistní figurální štukové reliéfy s antikizujícími výjevy.
Původně soukromá vila, dnes knihovna ("Szabó Ervin Könyvtár"), v interiéru 12 antikizujících reliéfů., http://www.szineszkonyvtar.hu/contents/k-o/markuseelet.htm (16. 9. 2006); Közreadja a Magyar Képzőművészeti Egyetem Könyvtára, 2002-2003: http://www.mke.hu/lyka/14/293-296-arch.htm (16. 9 . 2006), and Budova byla postavena pro herečku Márkus Emília (1860-1949), manželku Károlyho Pulszky (1853 - 1899), který byl synem významného maďarského archeologa Ference Pulszky (1814 - 1897).V hale v prvním patře ochozu nad dveřmi do pokojů jsou neoklasicistní figurální štukové reliéfy s antikizujícími výjevy.
Stojící žena zahalená v drapérii (Minerva), na hlavě přilbici, na hrudi pancíř s hlavou Medúzy, levá ruka svěšená podél těla původně držela štít, pravá ruka je skrytá v drapérii.
Kamenný edikulový portál s ionskými pilastry, plastická výzdoba půlkruhového ostění - pletenec, akantové rozviliny, pilastry se lvími hlavami, v tlamě drží kruh, na něm na stuhách svazky ovoce.
Nárožní dům se sochařsky zdobeným portálem a arkýřem. Fasdáda: kamenné šambrány s vejcovcem, vlys s maskami. Arkýř s figurálními reliéfy, pilastry s hlavicemi, kolem oken vejcovec. Na podnoži arkýře mužská polofigura s vousy, drží arkýř oběma rukama (Atlas). Portál, pletenec, perlovec a vejcovec, bukrainony a lidské hlavy. Po stranách vchodu poloplastické hermovky, figury drží jednou rukou hlavici nad sebou - vlevo vousatý muž, vpravo žena, na soklech lví hlavy. V dolní síni toskánské sloupy., Samek 1994#, 539-594., and Původně hrad, přestavěn na měšťanský dům. Stavebník, provazník a primátor Ivančic, Šimon Pírko, do přestavby angažoval vlašského stavitele Antonia di Valdi. Architektonické články a sochařské prvky na fasádě budovy jsou inspirovány antikou - vejcovec, perlovec, bukraiony, akantová rozvilina, hermovky.
Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Edikulu tvoří pilastry na soklu s vyžlabenými těly, před něž jsou vloženy štíhlé polosloupy s korintskými hlavicemi na soklech. Předsunuté části nad hlavicemi jsou vybrané, jakoby v jejich zrcadlech pokračovalo vyžlabení pilastrů. Na kladí je nápis, nad kladím je profilovaná zalomená římsa nad níž je trojúhelníkový štít. V tympanonu je uprostřed kruhový medailon s bustou muže v profilu, po stranách jsou ornamentální draci. Nad vrcholem štítu je frontálně zobrazený obličej, po stranách jsou kruhové medailony s čtyřlisty. Stavba kostela je z let 1534-1540 (stavitel H. Kopp za účasti políra W. Müllera z Ostrova a kameníka Jiřího z Bamberka), zachovalo se z ní pět portálů a pravoúhle zalamovaná trnož obíhající okolo celého kostela., Šamánková 1961#, s. 23, obr. 29; Poche 1977#, s. 564., and Edikulový portál vykazuje stejné znaky jako další portály na kostele sv. Jáchyma a ve městě, jež bylo založeno roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útými sloupky a kladím bez architrávu. Tyto portály byly patrně inspirovány saskou renesancí.
Románský kostelík v obci Jakub u Kutné Hory byl, podle autentiky dochované na panské empoře, vysvěcen roku 1165, a to za účasti Vladislava II. a jeho choti královny Judity. Na jižním průčelí jsou dochovány plastiky, které však byly druhotně osazeny až po dokončení kostela. Po stranách vstupního portálu jen fragmenty (patrně sv. Petr a Pavel), v tympanonu nad vchodem žehnající Kristus s knihou a dva andělé s kadidelnicemi po jeho stranách. Ve slepých arkádách patra, nad portálem stojící sv. Jakub (?) s knihou a klečícími donátory (Slavibor a Pavel), po jeho pravé straně sv. Vojtěch (?), po levici postava ve zbroji, sv. Václav (?) a sv. Prokop (?). and Sochy jsou druhotně použité, pro nové osazení musely být upraveny, původně snad pocházely z Prahy nebo severní Itálie (?). Antickou inspirací je kompozice - umístění figur v arkádách, drapérie a tendence osamostatnit sochu od architektury, kontrast v pojednání hlavy a těla téměř do podoby volné plastiky.
Románský kostelík v obci Jakub u Kutné Hory. Sloupy nesoucí panskou emporu v interiéru kostela jsou na dříku zdobeny routovou sítí s motivem pletence v protínajících se čarách. and Tento ornamentální motiv byl do románského umění přejat z pozdně antického umění. Objevuje se zejména na podlahových mozaikách, v architektuře, ale hlavně na tkaninách ze 3. - 5. století (jsou dochovány v Egyptě, známé pod pojmem koptské tkaniny).