Litinová socha nahého klečícího mladíka, podle antického torza považovaného za sochu syna Niobé, Ilionea., Čeladín 2011#, 18. 8. 2011., Sedlářová 2007#, s. 185-211., Fišer 2011#. (http://socharstvi.info/realizace/ilioneus/ (21. 1. 2013))., and Torzo antické sochy (kol. 320 př. n. l., poprvé zmíněno ve sbírce Lorenza Ghibertiho 1402), koupil roku 1603 Hans von Aachen v Římě pro pražskou sbírku císaře Rudolfa II., zde byla až do roku 1782-1784, kdy byla prodána v dražbě a později (1807) převezena do Vídně. Tam sochu restauroval J. M. Fischer a roku 1815 vytvořil její odlitek doplněný o ruce a hlavu. Od 20. let 19. st. byly podle tohoto modelu odlévány v blanenských železárnách litinové sochy. Klatovský odlitek stál původně v parku zámečku Mlázovy (okr. Klatovy) odkud byl převezen do Klatov.
Socha stojící mladé ženy, v levé ruce drží koš s květinami, v pravici kytici., 1977#, s. 464., Poche 1978#, 63-66., Procházka, Váňová 2000#, 41., http://www.prateleceskehistorie.estranky.cz/clanky/historie---clanky/mercandinovy-sady.html (22. 1. 2013)., and Mercandiniho sady založeny z podnětu hraběte z Mercandinu (1841-1845). Barokní socha alegorie jara byla údajně přivezena z Hrádku u Sušice a instalována do prostoru před kolonádou roku 1867 (Deník klatovského zahradníka Michaela Bullmanna). Zámek v Hrádku vlastnili Desfoursové (stavební aktivita v letech 1731-1775).
Pískovcová socha stojící ženy, v levé ruce drží věnec, na hlavě druhý věnec z květin., Poche 1978#, 63-66., and Mercandiniho sady založeny z podnětu hraběte z Mercandinu (1841-1845). Barokní socha alegorie byla údajně přivezena z Hrádku u Sušice a instalována do prostoru před kolonádou roku 1867 (Deník klatovského zahradníka Michaela Bullmanna). Zámek v Hrádku vlastnili Desfoursové (stavební aktivita v letech 1731-1775).
Socha stojící mladé ženy, v pravé ruce drží koš s ovocem, v levici hrozen vína., Poche 1978#, 63-66., http://www.prateleceskehistorie.estranky.cz/clanky/historie---clanky/mercandinovy-sady.html (22. 1. 2013)., and Mercandiniho sady založeny z podnětu hraběte z Mercandinu (1841-1845). Barokní socha alegorie jara byla údajně přivezena z Hrádku u Sušice a instalována do prostoru před kolonádou roku 1867 (Deník klatovského zahradníka Michaela Bullmanna). Zámek v Hrádku vlastnili Desfoursové (stavební aktivita v letech 1731-1775).
Pískovcová socha muže, na sobě má teplý plášť, na hlavě čapku, hřeje si ruce nad nádobou s ohněm., Poche 1978#, 63-66., and Mercandiniho sady založeny z podnětu hraběte z Mercandinu (1841-1845). Barokní socha alegorie byla údajně přivezena z Hrádku u Sušice a instalována do prostoru před kolonádou roku 1867 (Deník klatovského zahradníka Michaela Bullmanna). Zámek v Hrádku vlastnili Desfoursové (stavební aktivita v letech 1731-1775).
Pískovcová plastika, na podstavci nápisová deska. Ženská postava v antikizujícím oděvu (Auróra). U její pravé nohy kohout, její pravá ruka je pozdvižená ke hvězdě nad čelem, v levé ruce drží pochodeň obrácenou k zemi., Poche 1978#, 63-66., http://www.prateleceskehistorie.estranky.cz/clanky/historie---clanky/mercandinovy-sady.html (22. 1. 2013)., and Socha byla do sadů (zal. 1841-1845) instalována po roce 1844, údajně byla přivezena z klatovské zahrady domu čp. 181/I. V roce 1992 byla zhotovena její kopie. Původně byla socha umístěna v příměstském parku V Ráji, (dnes rekreační území Kolbiště v Ráji). Její původ a datování dostupná literatura neuvádí. V polovině 19. století ji dal krajský hejtman František, hrabě z Mercandinu přenést na dnešní místo. Bohyně červánků Auróra, římská personifikace úsvitu, je zobrazena s atributy připomínajícími její úlohu - kohout - svítání, pochodeň - soumrak. Nápis na desce soklu z poloviny 19. století cituje pasáž z Ovidia "[Aurora] roseo spectabilis ore" - z příběhu o Kefalovi a Prokris - "[Auróra] Má růžovou tvář, tak skvělou a krásnou" (Proměny, 1969, s. 219).
Kolonáda v empírovém stylu., Poche 1978#, 63-66., and Mercandiniho sady založeny z podnětu hraběte z Mercandinu (1841-1845). Na stavbě pracoval zednický mistr Straka a tesařský mistr Klenovec.
Pamětní deska s latinským nápisem na soklu sochy s postavou Aurory. „Vznešená Jitřenko, zvěstuj růžovými svými ústy vděčnou paměť obce klatovské zakladateli těchto sadů, velezasloužilému předsedovi klatovského kraje Františku hraběti Mercandinovi. Založeno 1850“., Poche 1978#, 63-66., and Mercandiniho sady založeny z podnětu hraběte z Mercandinu (1841-1845).
Sedící mladý muž, nahý, v klíně přehozena drapérie, oběma rukama drží lyru opřenou o levé stehno., Varcl 1978#., and Sádrová kopie bronzové sochy, která byla původně vytvořena pro Dvůr Králové nad Labem, za války zničena při náletu. Autor se patrně inspiroval antickými zobrazeními Orfea (Apollóna ?).
Pískovcová socha stojící ženy, v levé ruce drží váhy, v pravici meč., Hnojil, A., Josef Max, Praha 2008., and Fišer 2011#. (http://socharstvi.info/realizace/spravedlnost/ (22. 1. 2013).