Edikulové pilíře portálu jsou iónské, nad trojstupňovým zalamovaným architrávem je akantový oranementální vlys s prázdnou nápisovou deskou uprostřed. Nad sloupy jsou voluty s listovým dekorem. Na zalamovanou římsou nad kladím dosedá archivolta se znaky Jana z Pernštejna a jeho ženy Hedviky ze Šelenberka na štítech ve vavřínových věncích. Po stranách jsou kahancové lampy s hady., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 136, obr. s. 220., and Kvalitní práce italského kameníka.
Z původního portálu zachovány postraní pilastry s kompozitní hlavicí, ve výplni pilastrů zavěšeny triumfální emblémy (miska s konvicí, studna s okovem, zbraně a pancíř, vojenský buben) a erby Jana z Pernštejna a jeho ženy Hedviky ze Šelenberka. Nad sloupy byly konzoly nesoucí zalamovaný vlys, mezi konzolami byl původně třídílný architráv. Ve vlysu jsou erby a vázy s fantastickými rybami po stranách. Nad kladím je bohatě profilovaná zalamovaná římsa. Kamenická práce je dílo neznámého italského umělce, který pracoval také na dalších pernštejnských stavbách. Portál byl v letech 1570-1571 osazen na domě Mikuláše Onše, při té příležitosti doplněn erbovním nástavcem, ostěním vchodu, cvikly, a nápisovým pásem., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 137., and Jeden z prvních antikizujících portálů s triumfálními emblémy v českých zemích.
Budova z doby před rokem 1530, v 17. století přidána lodžie po celé délce hlavní fasády. Z původní stavby zachován portál z roku 1538. Pravoúhlý portál má ostění zdobené rozetami spojenými stuhou. Ostění je umístěno v edikule tvořené pilastry bez hlavic, na nichž spočívá zalamované kladí. Na pilastrech jsou trofejové závěsy. Architráv je dvojitý zdobený píšťalami. Na vlysu odděleném od architrávu i od římsy vejcovcem je nápis, na zalomené části po straně jsou groteskní bytosti. Nad římsou je lunetový nástavec se znakem Prostějova. Znak nesou velké mýtické bytosti (křídla a dole hadí tělo) s individualizovanými tvářemi, nalevo je muž v šupinovém brnění s přilbou, nalevo žena s čepcem, snad kryptoportréty Jana z Pernštejna a jeho manželky. Po stranách jsou voluty s rozetami., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 133, s. 218-219., and Portál je dílem dílny čistě italské orientace činné ve 30. letech na střední Moravě. S portálem prostějovské radnice bezesporu souvisí portál v Olomouci (radnice), v Kroměřížském zámku (fragment patrně místního portálu) a v Prostějově (Onšův dům), tato huť se kolem roku 1540 přesunula do Pardubic. Nápis na radnici v Prostějově je prvním dokladem vystupující renesanční kapitály.
1643 zámek vypálen Švédy, 1868 měšťanská rodina Chmelařovi, jinak přestavba na zač. 20. st., pseudo renesanční výzdoba sgrafita. (1906 muzeum), dnes byty
Portál má ornamentální ostění s vloženou úponkou s rozetami, nad ním vlys oddělený vejcovcem. Vlys je nahoře zakončený římsou s vejcovcem a zubořezem, ve vlysu úponka a gryfové držící z obou stran štít, ocas gryfů přechází v úponkový ornament. Portál souvisí s aktivitou Elišky z Melic (+1494), manželky Ctibora Tovačovského z Cimburka., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 299, obr. 388., and První doklad antikizujícího portálu s ornamentálními pásy na ostění a s reliéfní výzdobou kladí. První doklad gryfů jako štítonošů.