Ilustrace k Aristofanově Lysistratě (Aristophanes, Lysistrata, Gravures originales de Francois Kupka. Preface de Lucien Dhuys. Blaizot. Paris. 1911). Scéna v krajině, před hermovkou klečí muž (Kinésias) vztahující ruce ke své ženě (Myrrhiné) na levé straně obrazu, která mu odepírá manželskou lásku. Vpravo muž s amorkem., Pravdová 2009, s. 22., and Lysistrata who spies a man approaching the Akropolis. Myrrhine, a young Athenian woman, recognizes the man as her husband Kinesias. Lysistrata tells Myrrhine to use her womanly wiles to seduce and coerce him, but warns her to know when to stop. Kinesias arrives bearing a full erection, and Lysistrata teases him relentlessly. Kinesias, in obvious physical distress, tries many tactics to convince Myrrhine to come home and have sex with him. Myrrhine appears to succumb, suggesting that they have sex immediately. Kinesias eagerly agrees. Myrrhine offers bed, mattress, and pillow, running back and forth between Kinesias and the Akropolis. She provides all that is necessary without an ounce of sexual contact. This teasing game escalates Kinesias's frustrated desire, so that when they are finally lying together and Myrrhine asks for his vote for peace, Kinesias cries out, "I'll think it over!" Myrrhine runs off without satisfying him, and Kinesias delivers a tragic soliloquy, accompanied by the male chorus.
Budovu spořitelny završuje alegorická sochařská výzdoba (1861): Čechie přijímá úspory lidu (Wildt podle návrhu Josefa Mánesa), ? ...., putti se znaky českých měst (Mentzel). V interiéru alegorie Hospodárnosti a Spořivosti (Myslbek). and Vlček 1996#, s. 520-521.
Skleněný pohár s rezbou a broušením. Na kupě alegorie v groteskovém dekoru. Žena trůnící pod baldachýnem mezi dvěma puti s oválnými zrcadly. V bocích lví figury ba dvojice putů s festony., Drahotová 1989#, 106., and Alegorie Míru.
Místnost, která původně sloužila patrně jako ložnice, je na stěnách vyzdobena sgrafitovou architekturou. Na severní stěně je zavřená brána, lemovaná na obou stranách sloupovou kolonádou. Na východní stěně iluzivní sokl, v záklenku severovýchoního okna iluzivní kroužená klenbička. Na jižní stěně je monumentální brána v podobě antického vítězného oblouku, která vede do haly s křížovou klenbou, na jejímž konci jsou zavřené dveře. Po oboustranách haly otevřená lodžie s kazetovým stropem, nalevo sloup s rovným kladím, napravo arkády s představenými polosloupy. Na západní stěně dveře s iluzivní edikulou tvořenou vousatými hermovkami s košíky s ovocem na hlavě, na košících je kladí, na němž jsou dva draci. Na pravé straně muži putto se znakem Kateřiny z Valdštejna, vztahuje ruku ke košíku s ovocem. Na stropě s iluzivními žebry rozviliny s putti a ptáky., Chamonikola 1999#, č. 116., and Výzdoba podle mědirytin R. Wyssenbacha (Mžyková 1996). Použití techniky sgrafita v interiéru je u nás velmi vzácné.
Mnohofigurová scéna v interiéru Vulkánovi kovářské dílny.Vlevo kováři kující u výhně železo, vpravo stojící Venuše s Vulkánem, který sedí u kovadliny, za Venuší Amor a putto., Rusina 1983, s. 90 - 91., and Donner během svého bratislavského pobytu pracoval na antickém tématu Trojské války. Dochovaly se dva reliéfy na téma Trojské války. Venuše v dílně Vulkána, ve chvíli, kdy prosí boha o výzbroj pro svého chráněnce Aenea. Tento námět je jedním z prvních antických témat v uměleckém prostředí Bratislavy.