Oblouk do arkýře je na lícní straně malířsky vyzdoben kazetami s květy uprostřed, po straních jsou kanelované sloupy s hladkými hlavicemi. Výklenky po stranách arkýře byly opatřeny edikulami, na severní straně s trojúhelníkovým a na jižní obloukovým. V perspektivně namalovaných římsách nástavců jsou oválné otvory and Hrubý 2003#, 50, 64.
Dveře do spojovací chodby východního křídla jsou na levé straně rámovány malovanou edikulou tvořenou perspektivně namalovanými pilíři se zalamovanými římsami. Nade dveřmi je perspektivně namalovaný trojúhelníkový nástavec, v jehož římse jsou kruhové otvory. Tympanon zdobí úponkový ornament. Na volně ve vzduchu položené římse spojující pilastr adikuly s nástavcem leží a spí nahá žena., Hrubý 2003#, 76., and Ležící a spící nahá žena má analogii v antických výjevech se spícími mainadami, k nimž se kradou satyři.
Dveře do východního křídla jsou rámovány malovanou edikulou tvořenou perspektivně namalovanými pilíři se zalamovanými římsami. Nad pilastry je perspektivně namalovaný kruhový nástavec, v němž je zavěšený znak Pernštejnů. V římse kruhového nástavce jsou kruhové otvory, po stranách tympanonu jsou voluty. Nástavec oživují putti. and Hrubý 2003#, 75.
Na štítě byly dvě řady nik, nahoře pět, dole původně čtyři, nyní tři. V horní řadě zprava: král, tři dvořané a žena. V dolní řadě zprava: muž s píkou, muž popíjející u sudu pivo nebo víno, v poslední nice byla světice. and Hrubý 2003#, obr. s. 27.
U stropu byl podél celé místnosti vlys s rozvilinovým ornamentem, do něhož byli zakomponováni groteskní muži (Tritóni) a ženy (Néreovny). Z vlysu visí festony z vinných a vavřinových listů s vinnými hrozny. and Hrubý 2003#, 79.
Na štítě byla uprostřed nika s erbem a po straně dvě niky imitující okna. V obou vnitřních oknech byla iluzivní malba postavy vyhlížející ven, nalevo mladík, napravo žena s jablkem v ruce., Hrubý 2003#, 23-37., and Motiv postavy vyhlížející z okna se v českých zemích objevuje poprvé v sochařské výzdobě Prašné brány v Praze (1475-1483). Podobný motiv najdeme na malířské výzdobě domu čp. 54 v Českém Krumlově. Srov. Hrubý 2003, s.188 pozn. 18.
Na jižní stěně je nad soklem mezi prvním a druhým oknem zobrazena Fortuna volubilis (Štěstěna vrtkavá). Je zobrazena jako nahá žena s vlasy v síťce a módním renesančním kloboukem se širokým okrajem, přes ruce má přehozený kus látky, který jí zakrývá klín. Stojí na kouli a ve zdvižené levici drží zrcadlo, do kterého se dívá.., Hrubý 2003#, 60-63., and Fortuna Volubilis je první akt v monumentálním malířství českých zemí. V téže místnosti je rovněž zobrazení Adama a Evy (v iluzivních nikách okna arkýře) z doby po roce 1530, na němž důraz položen na zobrazení nahého těla (srov. Hrubý 2003 obr. s. 66).
Po požáru Pardubic v roce 1507 byly fasády domů na náměstí a na hlavních ulicích Pardubic vyzdobeny nástěnnými malbami podle jednotného plánu. Malby byly umístěny v nikách, které byly umístěny na štítech, takže vytvářely iluzi dvoupatrových domů. Nejčastějším výzdobným motivem je iluzivní malba zaskleného okna. Z původních zhruba pěti set malovaných nik se dochovalo 60 nik na 14 domech. and Hrubý 2003#, 23-37.
Tři niky jsou vyplněny postavami: dáma s psíkem, šašek, rytíř. Na opačné straně opěrného oblouku byly rovněž tři niky s postavami: žena s košíkem, rytíř a muž s kopím a sekerou. and Hrubý 2003#, obr. na s. 26.