Zbytky nástěnných maleb v interiéru. Nahá žena sedí na šnekovité lastuře (ulitě mořského plže rodu NERITIDAE), otáčí trup a hlavu k levému rameni, v pravé ruce drží pádlo, u jejích nohou putto s prstem na ústech (Venuše). Nahý mladík sedí na lastuře mořského plže, je zobrazen zezadu, v pravé ruce drží pádlo, kterého se přidržuje putto. (Nerites). Nahý vousatý muž sedí na ulitě mořského plže, na levém rameni drží nádobu ze které vylévá vodu, u jeho nohou putto, který se opírá o prvek iluzivní architektury (Okeanos). Nahá žena v oblacích, dívá se dolů, má rozpuštěné vlasy, kolem ní poletují tři putti s křídly motýlů (Berenice)., Hosák 1981#, 153-156., Wächter 2007#., and O lásce Venuše a Nerita: Claudius Aelianus: Peri zóón idiotétos (O zvláštnostech zvířat).
HZT: Zámek 1662 Antonio Porta (1631-1702), dokončen 1667. Arkády v nádvoří (dnes zasklené). Rytířský sál: Géniové (1650-1655). Interiéry 1674, 1676, 1682. Štuky orel aženské polofigury, fresky Spravedlnost, Moudrost, Bitva asi až 1711. Barokní pavilon 1739 fresky mythologické výjevy, malíř Jos. Czech, taneční sál na stropě malby a štuky, dnes domov důchodců. Vlček: 1662-1668, dokončen 1682, štuková výzdoba raně barokní, zahradní pavilon 1739. and Hrady, zámky a tvrze, III, 1984
Původní malířská výzdoba se zachovala pouze ve třech sálech ve druhém patře horního zámku, který vznikl přestavbou středověkého sídla, a v kapli. Na stropech dvou menších místností se nacházejí malby s alegorií Fortitudo (Síly) a Justitia (Spravedlnosti). Na stropě větší místnosti se nachází obraz jízdní bitvy u mostu, v alkovně při tomto sálu pak malba s motivem amoretů se zbraněmi., Mádl 2008, and Zapletalová 2008. Zapletalová, J. , "Jacobus Tencalla figlius Joannis de Bissone" aneb původ a život malíře Giacoma Tencally, Umění,LVI, 2008, No. 1 s. 65-76.
Antonio della Porta 1662 - 1676, 1683, freskové obrazy napodobující krajiny s antickými zříceninami dle Piranesiho, mythologické výjevy., bitevní scény, alegorie. Zahradní pavilon z 1. čtvrtiny 18. století, mythologické scény (J.J. Čech ?pol. 18. stol.?) and Sedláček, Hrady, zámky a tvrze díl XIV; UmPamČ 2, s. 382
Zámek 1603, přestavba 1662-1676 Antonio della Porta, štuky v interiéru, ve dvoře arkády v nich socha NEPTUNA, zahradní pavilon arch. Augustin Potz, fresky J.J. Čecha 1739, výjevy z antické mythologie. and Hrady, zámky a tvrze
Na mostě čestného dvora na pilířích alej soch: proti sobě dvě sfingy, zápasící putti, dvojice Pegasů kol. 1740, (Johann Christopher Schletteran) na attice zámku 4 mythologické postavy-bohové (1725, autor Jan Kristián Prebstl (Pröbstl). V interiéru na schodišti reliéfy mythologické náměty (autor asi opět Jan Kristián Prebstl (Pröbstl).) and Bartůšek, Ant. a kol., Milotice, Státní zámek a okolí, Praha 1954
Sál předků - bohatá výzdoba nastěnné a nástropní malby 1725 autor František Řehoř Ignác Eckstein, apoteóza rodu Sérenyi (Chronos, Apollon, Večernice); štuky representačních interiérů 1723-5 Giovanni M. Fontana. and Hrady, zámky a tvrze 1981, s. 158-9; Bartůšek, Ant. a kol., Milotice, Státní zámek a okolí, Praha 1954
Pravoúhlý portál s obloukovým záklenkem. Konkávní ostění je na obou stranách lemované osekanými kmínky, který jakoby kořenily vedle vchodu. Po obou stranách dole kruhová podložka pod sochu nesená vousatou hlavou divého muže, v oblouku jsou na konzolách s větvemi dva muži tahající za provaz, ve cviklech kolčí štíty s erby Valečských., Chamonikola 1999#, č. 44, obr. na s. 167., and Doklad spojení divých mužů a organické architektury. Antická teze, že umění má imitovat přírodu (Plinius, nat.hist. 35, 64 etc.), je v renesanci poprvé doložena u Giovanni Boccaccia (Decameron 6,5).