Olej na plátně (49 x 93, 5 cm), skica. Ženská okřídlená postava sedí na trůně nad schodištěm, pod schody sedí dívka a putto, vlevo mužská a ženská figura před sloupy architektury. and Jedna ze čtyř lunet, pro Burgtheater ve Vídni. Originály zničeny roku 1945.
V parku 16 plastik s antickou tematikou - Hygeia (žena s hadem), Fides (žena se psem), Nereovna (žena s delfínem), Vulkán (muž opírajícíc se o kovadlinu), Neptun (muž s věncem na halvě, u nohou trs rákosu), Nereus (muž s turbanem na hlavě, v plášti lemovaném kožešinou, v ruce roh), Flora (žena s nádobou s květinami), Fortuna (žena s rohem hojnosti), Venuše (žena s holubicí). and Sochy vytvořeny pro velmistra řádu Evžena Habsburského, 1894, autor neznámý.
Na zahradním průčelí budovy, nad portálkem s přízední nikou v přízemí, na vrcholu štítu průčelí stojící oblečená ženská postava - Štěstěna., Panoch 2009#, 24-27., Šmahel 2011#, 34-44., and Socha byla těžce poškozená (chybějící části, hlava, ruka) proto byla roku 1986 snesena, dnes je údajně v Regionálním muzeu v Chrudimi.
Heinrich Magirius, Die Semperoper zu Dresden, Edition Leipzig, 2000; Daniel Jacob, Skulpturenführer Dresden, 2011. and Das von Gottfried Semper geschaffene 1. Opernhaus (das sogenannte Hoftheater) brannte 1865 ab, nach Sempers Plänen wurde von 1871-1878 ein neues Opernhaus (das zweite) errichtet. Gottfried Semper war allerdings zu dieser Zeit nicht mehr in Dreden, sein Sohn Manfred übernahm die Bauleitung. Auch das 2. Opernhaus wurde zerstört und brannte vollständig aus, diesmal durch die verheerenden Bombardements des zweiten Weltkriegs. Am 13. Februar 1985, genau 40 Jahre nach der Zerstörung, konnte das originalgetreu wiederaufgebaute (nunmehr dritte) Haus an dieser Stelle mit der Oper "Der Freischütz" wiedereröffnet werden. Die Dresdner "Semperoper" ist eines der schönsten Opernhäuser der Welt.
V zahradě budovy na místě pův. tureckých lázní (Császár fürdö, Szent Lucas fürdö - "Lukácz fűrdő parkjában"), měla být podle literatury socha Herkula. Nenalezeno. and Rajna 1989, č. 1181.
Tolnai gróf Festetics Leó (1800-1884) byl intendant Národního divadla. Náhrobek v podobě římského sarkofádu, zdoben festony s ovocem, vedle stojí nahý muž s přehozenou drapérií přes rameno, na nohou sandály, na rakvi drží palmovou ratolest. and http://www.bparchiv.hu/magyar/kiadvany/bpn/25/adat001.html (13.06.2006)
Parcela 7-1-1: pohřben Szabóky Adolf (1821 - 1880), náhrobek v podobě římského sarkofágu s figurálními reliéfy v nárožích truhly. and http://epa.oszk.hu/00000/00003/00020/nevmut.htm (13. 06. 2006)
Volně stojící třípatrová budova se středovým rizalitem, završeným štítem. Balustráda s gryfy, akroteriemi a dekorativními vázami. Fasádu člení dórské, ionské a korintské sloupy a niky. Pod štítem rizalitu čtyři plastiky a dva medailony s portréty slavných umělců, vědců a pedagogů s nápisy. Na fasádě hlavního průčelí v přízemí monumentální amfory, plastiky v prvním a druhém patře v bočních nikách (po jedné na každé straně).Volně stojící klasicistní třípatrová budova se středovým rizalitem, završeným štítem. Balustráda s gryfy, akroteriemi a dekorativními vázami. Fasádu člení dórské, ionské a korintské sloupy a niky. V nikách přízemí dvojice antikizujících váz, v patrech plastiky - alegorie věd, architektury a sochařství, obchodu a víry (náboženství). Pod štítem rizalitu čtyři plastiky a dva medailony s portréty slavných umělců, vědců a pedagogů s nápisy. and Benešová 1984, s. 163, obr. 110, pozn. 191. Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska, Praha 1999, sv. 2, s. 235-236. http://home.tiscali.cz/alekan/justicka2/budova.htm (19.04. 2009).