Na dně je vyryt erb a nápis, z něhož vyplývá, že miska byla zhotovena roku 1508 pro humanistu Augustina Olomouckého - Käsenbrota . Do stěn misky jsou vloženy antické mince a jejich odlitky propojené rytou výzdobou podle grafických předloh Nicoletta de Modena (podle Menzhausena). Dno tvoří italská renesanční plaketa, kterou si Augustinus opatřil s největší pravděpodobností za svého studia v Padově, kde získal v roce 1494 doktorát církevního práva. Ústředním motivem plakety je okřídlené nahé dítě s hroznem vína v levé ruce, jeho pravice spočívá na jablku v misce s ovocem. Dítě sedí na cistě s kulovými nožkami, dole jsou dva spletení hadi, symbol obnovy hada svlékajícího se z kůže. Okolo celého výjevu se obtáčí nápis: GENIO LIBERO QUE PATRI., Menzhausen 1968#, 733 kat. č. 10; Bažant 2002; Konečný 2003#; Bažant 2004#., and Klíčová památka olomouckého humanismu. Bažant 2002 (anglická verze Bažant 2004): plaketu Augustin patrně chápal jako modlitbu za spasení, jako vyjádření víry, že skrz agonii smrti bude tělesnost odhozena a vnitřní člověk bude vzkříšen ve své čistotě, což měl patrně symbolizovat had svlékající se z kůže. Konečný 1999, 71 (obdobně Konečný 2003): plaketa představuje první známé znázornění Bakcha, které vyjadřuje roli tohoto božstva jako zprostředkovatele poetické inspirace a patrona básníků, jak ji na základě antické tradice definovali renesanční humanisté. Stalo se tak prostřednictvím specifického ikonografického typu okřídleného Bakcha, dosud známého jen z Pausániova popisu. Jedná se o pasáž ze třetí knihy (19,6), která však vyšla tiskem řecky až po vzniku misky (řecky v roce 1516 a latinsky v roce 1549). Výše uvedené interpretace se navzájem vylučují, ale není vyloučeno, že jsou obě pravdivé. V prvním případě se mohlo jednat o intrepretaci Augustinovu vycházející z tradičního středověkého náboženského myšlení, ve druhém o původní význam italské plakety pokoušející se o obnovu antické teorie o podstatě umělecké tvorby.