Portál složen z edikuly tvořené stočenými polopilastry s kanelováním doplněním píšťalami, hlavice jsou korintské, kombinace typu z oken a z hlavního vstupu do sálu. Hlavice tvoří listy, ale v rozích jsou voluty s rozetami, nad nimi je kladí s kazetami v podhledu, na němž spočívá archivolta s prázdným tympanonem. Lze předpokládat, že v tympanonu archivolty měl být reliéf jako v obdobně koncipovaném portálu do kostela sv. Jiří z doby kolem roku 1520. Do této edikuly je vložena edikula tvořená stláčenými polosloupy s kladím, hlavice jsou podobné hlavicím pilastrů vnější edikuly, patky mají v rozích románské drápky. Gotickými prvky jsou stáčené pilastry a polosloupy a dále zapuštění portálu od zdi., Mencl in: Homolka 1985#, 120-121 (datuje do roku 1493), and Jeden z prvních antikizujících portálů v Praze.
Portál mezi první a druhou místností druhého patra má pravoúhlý záklenek profilovaný gotickým oblým prutem, edikulu tvoří korintské polosloupy, jež jsou jsou opatřeny kanelami s píšťalami a stojí na trnožích s rozetami. Hlavici sloupu tvoří mělké voluty s rozetami, na obou stranách jsou diagonálně umístěny listy. Stejné hlavice jsou na oknech Vladislavského sálu a na bočním portálu basiliky sv. Jiří. Sloupy nesou kladí s kazetami opatřenými rozetami v podhledu. Uprostřed vlysu jsou dva lvi podepírající prackami kolčí štít s korunovaným L (Ludvík byl korunován v roce 1509). Celý portál je po gotickém způsobu zapuštěn do zdi. Místnost ve druhém patře je nejbohatěji vyzdobena, protože se nachází v úrovni Vladislavského sálu, žebra jsou dole zakončena listy a vousatou mužskou hlavou. Portál v prvním patře je koncipován obdobně jako ve druhém, ale bez figurálního vlysu a rozet na trnožích sloupů. Dříky sloupů jsou zato tordované a další románskou reminiscenci představují listy na patkách sloupů. and Jedny z prvních antikizujících portálů v Praze.
Architektura i výzdoba imituje staroměstskou mosteckou věž. V dolní vrstvě žánrové výjevy, nad nimi postavy panovníků a v nejvyšší vrstvě čeští světci s Kristem a P. Marií. Na straně do města byl patrně zobrazen Karel IV. a Václav IV., na venkovní straně Jiří Poděbradský a Vladislav II. Do výzdoby Matěj Rejsek začlenil i svůj autoportrét a na západním i východním průčelí jsou zobrazeny postavy vyhlížející z otevřeného okna., Homolka 1985#, 217-220., and V sochařské výzdobě se objevuje autoportrét a iluzivní motiv postavy vyhlížející z otevřeného okna, oba motivy poprvé v umění českých zemí. Motiv postavy vyhlížející z okna nebo dveří je antického původu a prostřednictvím Itálie se dostal do záalpského umění 15. století (palác Jacques Coeur, Bourges, před 1450; portál městské kanceláře ve Štrasburku, 1464), srov. Hrubý 2003, s. 188 pozn. 18.