Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Edikulu tvoří štíhlé polosloupy s korintskými hlavicemi na soklech. Předsunuté části nad hlavicemi jsou vybrané. Na kladí je nápis, nad kladím je profilovaná zalomená řámsa. Stavba kostela z let 1534-1540 (stavitel H. Kopp za účasti políra W. Müllera z Ostrova a kameníka Jiřího (Jörg) z Bamberka), zachovalo se z ní pět portálů a pravoúhle zalamovaná trnož obíhající okolo celého kostela., Šamánková 1961#, s. 23, obr. 30; Poche 1977-1982, 1, s. 564., and Edikulový portál vykazuje stejné znaky jako další portály na kostele sv. Jáchyma a ve městě, jež bylo založeno roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útými sloupky a kladím bez architrávu. Tyto portály byly patrně inspirovány saskou renesancí.
Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Edikulu tvoří pilastry na soklu s vyžlabenými těly, před něž jsou vloženy štíhlé polosloupy s korintskými hlavicemi na soklech. Předsunuté části nad hlavicemi jsou vybrané, jakoby v jejich zrcadlech pokračovalo vyžlabení pilastrů. Na kladí je nápis, nad kladím je profilovaná zalomená římsa nad níž je trojúhelníkový štít. V tympanonu je uprostřed kruhový medailon s bustou muže v profilu, po stranách jsou ornamentální draci. Nad vrcholem štítu je frontálně zobrazený obličej, po stranách jsou kruhové medailony s čtyřlisty. Stavba kostela je z let 1534-1540 (stavitel H. Kopp za účasti políra W. Müllera z Ostrova a kameníka Jiřího z Bamberka), zachovalo se z ní pět portálů a pravoúhle zalamovaná trnož obíhající okolo celého kostela., Šamánková 1961#, s. 23, obr. 29; Poche 1977#, s. 564., and Edikulový portál vykazuje stejné znaky jako další portály na kostele sv. Jáchyma a ve městě, jež bylo založeno roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útými sloupky a kladím bez architrávu. Tyto portály byly patrně inspirovány saskou renesancí.
Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Portál má pravoúhlý rám s vyžlabeným profilem, ve cviklech jsou medailony s hlavami v profilu. Edikulu tvoří štíhlé polosloupy odsazenými baňkami v dolní části, mají korintské hlavice a jsou na soklech. Sloupy nesou zalamovanou římsu, na níž je nástavec s dvoudílným okénkem Po stranách okénka jsou pilastry s vyžlabeným tělem a listovými hlavicemi, nesou zalamovanou římsu, nad níž je oblý štít zakončený na obou stranách volutami s rozetami uprostřed. Voluty jsou rovněž na vnější straně, ve volutách jsou nahoře akantové obličeje, dole groteskní hlavy se třemi obličeji., Šamánková 1961#, s. 23, obr. 30; Poche 1977-1982, 1, s. 564., and Edikulový portál vykazuje stejné znaky jako další portály na kostele sv. Jáchyma a ve městě, jež bylo založeno roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útlými sloupky a kladím bez architrávu. Podle Šamánkové byly tyto portály inspirovány saskou renesancí.
Románský kostelík v obci Jakub u Kutné Hory byl, podle autentiky dochované na panské empoře, vysvěcen roku 1165, a to za účasti Vladislava II. a jeho choti královny Judity. Na jižním průčelí jsou dochovány plastiky, které však byly druhotně osazeny až po dokončení kostela. Po stranách vstupního portálu jen fragmenty (patrně sv. Petr a Pavel), v tympanonu nad vchodem žehnající Kristus s knihou a dva andělé s kadidelnicemi po jeho stranách. Ve slepých arkádách patra, nad portálem stojící sv. Jakub (?) s knihou a klečícími donátory (Slavibor a Pavel), po jeho pravé straně sv. Vojtěch (?), po levici postava ve zbroji, sv. Václav (?) a sv. Prokop (?). and Sochy jsou druhotně použité, pro nové osazení musely být upraveny, původně snad pocházely z Prahy nebo severní Itálie (?). Antickou inspirací je kompozice - umístění figur v arkádách, drapérie a tendence osamostatnit sochu od architektury, kontrast v pojednání hlavy a těla téměř do podoby volné plastiky.
Románský kostelík v obci Jakub u Kutné Hory. Sloupy nesoucí panskou emporu v interiéru kostela jsou na dříku zdobeny routovou sítí s motivem pletence v protínajících se čarách. and Tento ornamentální motiv byl do románského umění přejat z pozdně antického umění. Objevuje se zejména na podlahových mozaikách, v architektuře, ale hlavně na tkaninách ze 3. - 5. století (jsou dochovány v Egyptě, známé pod pojmem koptské tkaniny).
Křtitelnice cínová s bohatou reliéfní výzdobou, na zvonovitém kotlíku třináct gotických arkád na renesančních sloupcích z dvojitých kuželek, v arkádách kříž a 12 apoštolů. Tři nohy, nahoře hlavy starců, dole pařáty na koulích., Poche 1977#, s. 571-572., and Pro šestnácté století typický sloupek ve tvaru dvojité baňky (hojně používaný v balustrádách) byl patrně inspirován tvarem noh antického nábytku známého z reliéfů. Jako sloup tento tvar v antice neexistoval a jedná se o pokračování tradice středověkých dekorativních sloupků (srov. Davies, Hemsoll 1983). Sloupy na křtitelnici v Jaroměři jsou tedy dalším dokladem "románské" renesance v českých zemích.
Kupole s malířskou výzdobou, pod kupolí nad římsou grisaillové figury, ženské postavy jako personifikace theologických ctností. V iluzivní architektuře dvojice žen: Trpělivost a Mírnost, sama stojící Vítězství, Statečnost a Prozíravost, Naděje a Spravedlnost, sama stojící Mír, Láska a Víra., Samek 1994#,, and Zbranková 2006#, 46-51.
Salla terrena, v přilehlém salonku, tzv. římských lázních, štuková výzdoba s reliéfy hlav v medailonech., Hosák, Zemek 1981#, 112-115., and Samek 1999#, s. 25-27.