Nad vchodem do knihovny tympanon s figurální reliéfní výzdobou: uprostřed Minerva (štít, přilba, kopí), po její pravici Múza s astrolábem, další Múza s úhelníkem. Po levici Múza s tabulkou a další Múza se svitky a trubkou, vedle ní na zemi leží lyra., Poche 1978#, 10-11., and Vlček 2001#, 293-295.
Empírová budova a letní pavilon, park (N.J. Jacquin), divadlo (1851). Plány budovy CHristian Franz Schuricht, saský dvorní architekt, inspirace anglickými předměstskými vilami, pro Jana Rudolfa hraběte Chotka, stavitel Jiří Fischer z Prahy, Jan Filip Jöndl). Architektura - vstup s tympanonem (toskánské sloupy, tympanon mythologické výjevy (Diana na voze, Ceres na voze), reliéfy J. Bergler návrh, provedení A. Schroth, V. Prachner - alegorie zemědělství a lovu, alegorie flóry- konec 20tých let 19. století) , i sochařská výzdoba - váza s figurálními motivy, nástěnné malby. Divadlo. Dnes Muzeum českého venkova. Sochařské reliéfy nad hlavním i obou vedlejších průčelích. (Athéna zleva, alegorie lovu a zemědělství uprostřed, vrpavo?)Dnes zemědělské muzeum. Za.kol. 1800 vídeňský architekt Jacquin založil park, zámek (1802 - 1822) - stavebník Jan Rudolf Chotek podle plánů drážďanského architekta CH.F. Schurichta, stavitel J. Fischer z Prahy. Nejvýznamnější stavební dílo českého empíru. Alegorická a mythologická výzdoba (1827 - 1830) reliéfy: A. Schott z Vídně (sign.) a V. Prachner (Hospodářství, Lovectví). Zámek 1804-1822 klasicistní, stavebník Jan Rudolf hr. Chotek, stavitel Fischer z Drážďan, projekt Ch.F. Schuricht, stavitel J.P.Jöndl. Zahrada projekt F.N. Jacquin. Nástěnné malby, sochya relié=fy : tympanon s reliéfem alegorie ZEMĚDĚLSTVÍ, lovu-návrh J. Bergler, autor A.Schroth, V.Prachner. Sloupová kolonáda-dórské sloupy, římsko-dórské čestný dvůr, Divadlo ve výklencích antické sochy. Obrazárna, pohledy na antické ruiny. and Poche 1978#, 10-11.
Zesnulý v brnění stojí s praporcem, levici na meči., Homolka 1985#, obr. s. 215., and Obličej je výrazně individualizován fyziognomickými rysy i pohrdavým výrazem.
Drobná olověná plastika ležící nahé dívky, v klíně drží hada, který se ovíjí kolem její levé ruky., Rusina 1983, s. 106., and Sošku muzeu daroval roku 1926 obchodník Rudolf Habermayer. Oautorství panují spory, byla připisována Donnerovu následovníkovi, nebo Georgu K. Mervillovi. Téma je je v evropském umění neobvyklé. Kadmus, který se v životě dopustil řady špatných skutků, posléze a byl zmrzačen Perseem, prosil bohy aby se proměnil v hada. Je zobrazen se svou manželkou Harmónií.
Čtyřpodlažní nájemní dům, na fasádě v úrovni přízemí sokl s kamennou plastikou. Socha zobrazuje mladíka v zástěře, s kladivem v ruce (alegorie práce). and Mladík sice není zosobněním antického božstva, ale je zde zřejmá inspirace v řeckém archaickém sochařství (tzv. kúroi).
Čtyřpodlažní nájemní dům, na fasádě v úrovni přízemí sokl s kamennou plastikou. Socha zobrazuje mladíka v zástěře, s kladivem v ruce (alegorie práce). and Mladík sice není zosobněním antického božstva, ale je zde zřejmá inspirace v řeckém archaickém sochařství (tzv. kúroi).