Reliéf se šesti mužskými a ženskými figurami, s různými atributy vztahujícími se k tkalcovství, je završen hlavou Merkura v okřídlené čapce a tkalcovskými atributy v rukách (člunek a špulka nití)., Martina Vítková, Seriál o sochách: Banku hlídá bůh obchodu Merkur (Hradecký Deník.Cz, 3.4.2012)., and Palác byl vybudován pro textilního magnáta Rudolfa Steinského-Sehnoutku, reliéf s motivem Merkura a reminiscencemi na textilní průmysl je alegorickým vyjádřením podnikatelské činnosti stavebníka, historii tkalcoven a přádelen Jana Sehnoutky.
Žena zahalená v drapérii s věncem v ruce. Na vrcholu náhrobku urna., http://epa.oszk.hu/00000/00003/00020/adat012.htm (13. 06. 2006), and Žena zahalená drapérií je v Evropě velmi častým motivem novoklasicistní náhrobní plastiky po roce 1800. Původem je postava plačky dědictvím antického Řecka, nalezneme je na stélách nebo pohřebních malovaných vázách. Urna, podobně jako sarkofág, je připomínkou starověké nádoby na popel zemřelého. V průběhu 18. století se objevuje jako meditační objekt, nejčastěji v souvislosti se ženskou postavou. V kontextu umění 19. století může tvarem připomínat i vázu na květiny, je to jeden z nejčastějších motivů sochařského náhrobku novoklasicismu. Velenczei Hauszmann Alajos (1847-1926) byl architekt a univerzitní profesor.
Révay Mór János /Rosenberg; Révai/ (1860 - 1926) byl politik a publicista. Náhrobek v podobě antické stély s reliéfem, sedící mužská postava, v ruce drží knihu, za ní stojící žena v drapérii, v ruce drží květinu, na štítě latinský nápis., http://epa.oszk.hu/00000/00003/00020/adat054.htm (13.06.2006), and Atributy jsou připomínkou poslání politika.
Na místě je pohřben sochař Alpár Ignác (1855 - 1928).Náhrobek v podobě sarkofágu. and http://www.bparchiv.hu/magyar/kiadvany/bpn/25/nevmut.html (14.06.2006)
Thurzóbányai Elischer Gyula (1875-1929) byl lékař, rentgenolog, a universitní profesor. Náhrobek v podobě antického sarkofágu, v nárožích akrotéria a na obou stranách bočnice figury pohřebních geniů., http://www.bparchiv.hu/magyar/kiadvany/bpn/25/adat081.html (14.06.2006), and Tento typ antických římských sarkofágů je doložen i z vykopávek na území Maďarska.
Symbol kladenských hutí, nová budova spořitelny, Mariánské sousoší, rytíř z kladenské radnice., Databáze českého amatérského divadla: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=opona&id=75 13.1.2013)., and Valenta, J. (ed.), Malované opony divadel českých zemí, 2010, s. 261. Citace z databáze: Celý výjev připomíná jeviště, které po stranách a nahoře rámuje výjev iluzivní závěs, z jehož středu visí „praporec“ se střapcem, v jehož levém dolním rohu je na červeném čtvercovém štítě stříbrný český lev. Zpoza pravého závěsu vykukují dvě girlandy a žerď s praporcem, na němž je znak města Kladna bez hornických odznaků, které byly do znaku dodány po povýšení na královské horní město. Na „scéně“ v popředí sedí poloobnažená ženská postava se secesní ozdobou hlavy, levou rukou drží na klíně lipovou ratolest s trikolórou. Vpravo od ní nahá dívka hraje na housle, další dívka drží pravou rukou antickou divadelní masku a zády obrácená postava v černém drží v rukou lyru. Vlevo od alegorické postavy sedí dívka v moderních šatech a podává jí kytičku. Za ní sedí dělník s knihou v ruce, před ním je na zemi taška a bandaska, u jeho nohou sedí žena v šátku a drží za ramena dítě. Vzadu za touto skupinou se stařec opírá o hůl. Uprostřed za alegorickou postavou je sloup se zlatým opeřencem s hořícím srdcem na prsou, pod ním jsou ke sloupu červenou stužkou přivázány hornické odznaky – želízko a mlátek - a pod nimi vavřínový věnec se stuhami. Vlevo od sloupu stojí muž v modré košili a kalhotách (dělník?) a vpravo od něj muž v hnědém obleku (úředník?). Zatímco ztvárnění alegorické postavy je velmi pozdním ohlasem secese, postavy dvou mužů vlevo jako by byly předzvěstí poválečného socialistického realismu.Pozadí:V levé části vidíme hutní provoz s vysokou pecí Lürmannova typu v pozadí, vpředu brázdí oblohu potrubí a pod ním stojí vozíky se žhavým železem. V pravé části scéna začíná sochou rytíře na štítu nové kladenské radnice (snad od sochaře A. Poppa), vpravo od ní je Mariánské sousoší z roku 1741 (K. I. Dientzenhofer a sochař K. J. Hiernle), zcela vpravo je pak budova Městské spořitelny (dnes Komerční banky a. s.), v pozadí jsou domy na východní straně náměstí (dnes Náměstí Starosty Pavla) a v pozadí za nimi komíny kladenských hutí.
Ilustrace ke Kaleidoskopu. Kompozice s motivy známých antických památek - keramika, socha, architektura., Bydžovská - Srp 2006, s.17, obr.7., and Ve 20.-30.tých letech měly antické architektonické řády, ruiny a sochy značný ohlas ve scénografii i grafickém umění, například v knižní ilustraci. Ve dvacátých letech Šíma publikoval v Rozpravách Aventina své postřehy z Paříže - Kaleidoskop, kde kresebně uplatnil motivy antických památek.
Průčelí s alegorickou sochařskou výzdobou: postava sedícího nahého muže - a postava sedící nahé ženy s draspérií kolem těla, v pravé ruce roh hojnosti. and Poche 1978#, 411-414.
Stavba ve stylu monumentálního neoklasicismu, kaple s kopulí a třemi řadami představených dórských sloupů., Zatloukal 1981#, s. 42., and Pomník Jihoslovanů zemřelých v Olomouckých nemocnicích za I. sv. války.