Hlavní oltář, edikula se zdvojenými volně stojícími toskánskými sloupky na podstavcích nesených konzolami. Na podstavcích i v pásu mezi nimi reliéfy. Po stranách edikuly dole pokračuje spodní římsa na konzolách nesoucích sochy, nahoře prořezávané stylizované ankóny jako křidélka. Sloupky nesou zalamované dórské kladí s římsou, v nástavci edikula tvořená karyatidami s reliéfem Zmrtvýchvstání, po stranách prořezávaná volutová křídla, nahoře attika zakončená čtyřikrát prolamovaným dórským kladím, na ní socha sv. Gotharda., Poche 1977#, obr. s. 132., and Doklad respektování teorie o vhodnosti užití architektonických řádů (decorum), dórský řád podle zásad antické estetiky doporučován pro mužské světce.
Epitaf se zobrazením rodiny zesnulého. Edikula s korintskými volně stojícími sloupky na podstavcích nesených konzolami. Na podstavcích ornament, na poli mezi nimi nápis. Dole uprostřed zavěšený reliéf v polokruhovém rolverkovém rámu. Po stranách edikuly dole pokračuje spodní římsa na konzolách, nahoře stylizované ankóny jako křidélka. Sloupky nesou zalamované s římsou, v nástavci edikula tvořená karyatidami s reliéfem Vjezdu Krista do Jeruzaléma, po stranách prořezávaná volutová křídla, nahoře trojúhelníkový tympanon, na vrcholu socha. and Poche 1977#, obr. s. 132.
V prvním patře zámku se nacházel sál s bohatou štukovou a figurální malířskou výzdobou z let cca 1645-1652 (erbovní sál, Sál vjezdů), dnes je téměř zničena. Dochovala se pouze část štukové výzdoby: erby, trofeje., Hosák, Zemek 1981#, s. 55-56., and Samek 1994#, 256-257.
V erbovním sále, tzv. Sále vjezdů, cyklus 11 rozměrných pláten od Karla Františka Teppera z let 1723 – 1724. Cyklus zachycuje vjezdy císařů do Brtnice (1630: Ferdinand II., 1638: Ferdinand III., 1679: Leopold I., 1701: Josef I., 1723: Karel VI.). V klenutém sále se štukovým stropem jsou nástěnné obrazy s místními historickými motivy, v sále předků obrazy předků rodu; ty vytvořil v l. 1723 - 1724 malíř Karel Töpper (1682 - 1738) stejně jako obrazy v císařském sále – celkem 11 obrazů, představujících vjezdy habsburských panovníků do Brtnice. Obrazy byly instalovány ve zvlášť upraveném sále, zvaném pak sál vjezdů., Hosák, Zemek 1981, 55-56., and Samek 1994#, 256-257.
Zesnulý je zobrazen v nice, je ve zbroji, s rukou na rukojeti meče a štítu., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 270, obr. s. 378., and Obličej je individualizován fyziognomickými rysy i módním sestřihem vlasů a vousů.
V Tanečním sále nástěnné malby, pohledy na krajiny s antickými ruinami se zbytky sochařské výzdoby. and Vojvodík, J., Ruiny jako pokus o estetickou inscenaci vědomí přelomu epochy. Nástěnné malby Tanečního sálu na zámku v Bruntále (1899-1900), Umění XLVIII, 2000, 4, 231-255.