Kamenné zábradlí zahradní zdi i terasa Glorietu ve východní části jižní zahrady, nazývaného též Čajový pavilon, jsou zdobeny sedmi alegorickými plastikami od neznámého autora. Na zábradlí tři figury: Saturn, Minerva, Vulkán. Na zábradlí glorietu je dnes pouze pět ženských figur. V průčelí Flóra, Ceses, Venuše a Pomona. Na straně obrácené k městu žena s hadem, levá noha nakročená na cistu misticu (Cérés?). Na střeše glorietu dvě mužské figury v zrcadlově převrácené pozici bojovníka (původně se štítem a mečem). Další figury jsou umístěny v interiéru salla terreny: Pomona Venuše, Cérés, Proserpina? (atributy chybí) a ve výklenku na nádvoří zámku, žena držící želvu., Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy., Slavíčková 1991#., and Z původních plastik jsou dnes osazeny kopie, některé originály jsou umístěny v prostorách salla terreny. Představují antická božstva:
Na atice glorietu dvě mužské figury v zrcadlově převrácené pozici útočícího bojovníka s mečem v pravici (původně též se štítem v levici)., Slavíčková 1991#., and Původní atributy - meč a štít, dnes chybí. Figury válečníků jsou inspirovány antickou mramorovou plastikou, tzv. bojovníka (mylně též gladiátora) Borghese, která byla v 17. - 18. století velmi dobře známá z rytin. Plastika z Děčína má v pravé ruce meč a v levé ruce měla nad hlavou štít, oproti originálu místo stromu u pravé nohy má kolem beder svěšenou drapérii. Antická plastika byla nalezena ve střední Itálii v Nettuno (ve vile Neptuna) u Porto d´Anzio před rokem 1611 a stala se pak od roku 1613 součástí sbírek ve vile Borghese v Římě. Camillo Borghese ji roku 1807 prodal Napoleonovi. Dnes je uložena ve sbírkách pařížského Louvre (Ma 527, mramor, 1.69 cm, doplněno pravé rameno a ucho). Autorem bojovníka byl Agasiás z Efesu, syn Dósitheův v 1. století př. Kr. V 18. století byla plastika velmi obdivována a sochaři hojně kopírována jako ukázka proporčního kánonu. Bylo vyrobeno několik bronzových odlitků a mramorových kopií (Paříž, Florencie). V Louvru je kromě originálu i kopie z roku 1683 od Nicolase Costou (1658 - 1733), další kopie z 18. století, doplněná o draperii a trofeje pod nohama bojovníka, je také v Musée Lorrain v Nancy. Pro anglického krále Karla I. vytvořil francouzský sochař Hubert Le Sueur v Římě roku 1631odlitek, byl pak umístěn ve Whitehall. Další kopie byly v majetku některých příslušníků anglických šlechtických rodů (Green Court, Knole v hrabství Kent, Castle Howard). V 18. století byly také vyráběny kovové odlitky této plastiky (Lützschenaer Schlossgarten, u Lipska). Sádrový odlitek byl též od 19. století nedílnou součástí sbírek antických sádrových odlitků. Kromě replik antické plastiky, existovala i díla sochařů, kteří s předlohou zacházeli volněji, například sochy nad bránou hlavního vchodu do zámku Charlottenburg v Berlíně.
Na kamenném zábradlí terasy zahradní zdi i na terase Glorietu ve východní části jižní zahrady (nazývaného též Čajový pavilon), jsou osazeny alegorické plastiky. Na zábradlí zdi Růžové zahrady tři figury: muž v pravé ruce drží kladivo - Vulkán., Poche 1977#, s. 248-249., and Slavíčková 1991#.
Kostel Fr. Serafinského, do interiéru přenesen oltář původně z kostela v Krásném Studenci, 1605, od F. Dietricha st. and Umělecké památky Čech, 1977, s. 252
http://www.brunnenturmfigur.de/index.php?cat=Figur%20und%20Relief&page=Dessau and Nicht übersehen lässt sich die Bronzplastik "Kentaur und Nymphe" im Stadtpark. Der Pferdemensch hilft seiner Nymphe geradezu liebevoll auf seinem Rücken Platz zu nehmen ...Ursprünglich befand sich die Plastik vor dem Stadtschloss, 1955 wurde sie im Stadtpark neu aufgestellt. Der Kentaur mit Nymphe stammt vom Berliner Bildhauer Reinhold Begas (1831-1911), dessen bekanntestes Werk wohl der Neptunbrunnen in Berlin ist.Eine weitere Ausführung der Plastik (aus dem Jahr 1888) steht in Berlin auf der Museumsinsel im Außenbereich der Alten Nationalgalerie.
"Die Künste, welche von der Zeichnung abhängen, haben, wie alle Erfindungen, mit dem Nothwendigen angefangen; nachdem suchte man die Schönheit, und zuletzt folgete das Überflüßige: dieses sind die drey vornehmsten Stuffen der Kunst." (Johann Winckelmann: Geschichte der Kunst des Alterthums. Erster Theil. Untersuchung der Kunst nach dem Wesen derselben. Erstes Capitel. Von dem Ursprunge der Kunst, und den Ursachen ihrer Verschiedenheit unter den Völkern. Dresden 1764)
Pozdně barokní projekt stavitel: Zachariáš Fiegert. V nikách postavy (alegorie?), přestavba 1860.1762-1765 nástěnné malby Zachariáš Fiegert, ženské alegorické figury, 1878-1881 úpravy v parku, sochy alegorické figury, ženy ve zbroji (Minerva) fontána Fr. Rous- Kentaur a nymfa. V mobiliáři tapiserie antické téma. Nástropní malba v hlavním sále. Modrý salonek kopie Rafaela Zrození Venuše asi nepůvodní, Taneční sál nástropní malby, hudební salonek malby, v nikách chiaroscuro ženské alegorické figury. and Anděl 1984,
Socha stojící ženy s rohem hojnosti., Anděl 1984#., and V parku dochováno několik prázdných klasicistních podstavců soch, původně byl v parku větší počet antických božstev. Dochovány pouze čtyři - Minerva, Mars, Herkules a Cérés.