Empírová vila, na fasádě pod okny prvního patra obdélné reliéfy s putti, figurálními scénami, vyobrazením měsíců roku., Pavel Šopák: K stavební historii tzv. vily Loreta ve Fulneku. In: Sborník Státního památkového ústavu v Ostravě 2001. Ostrava 2002, s. 241-243., and Evidováno v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 134058/8 - 1565.
Empírová vila, na fasádě v tympanonu tři Grácie na soklu v podobě kanelovaného sloupu, o něj se zády opírají dvě sedící ženy hrající na dvojité píšťaly, před nimi sedící lev. V prvním patře nad balkónovými dveřmi reliéf: tři sedící ženské postavy - bohyně osudu, Parky., Šopák, P., K stavební historii tzv. vily Loreta ve Fulneku. In: Sborník Státního památkového ústavu v Ostravě 2001. Ostrava 2002, s. 241-243., and Evidováno v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod rejstříkovým číslem 134058/8 - 1565.
V horní sálové hradní místnosti byla vymalována galerie římských císařů, začínající Juliem Caesarem a končící Maxmiliánem II., Indra 1990#, s. 154, pozn. č. 44., and Podle dochovaných archiválií galerii vytvořil městský malíř Matěj Rahn, ve spolupráci se šumperským městským malířem Theodorem Neumannem. Tato obrazová galerie imperátorů se nedochovala.
Kresba perem (29,2 x 19,2 cm): kráčející nahý mladík., Fučíková 1997#, 98, I/315, and Patrně studie k soše Apollóna (New York, MMA, Apollón). Modelem pro postoj byl antický sochařský typ kráčejícího nahého mladíka s levou rukou napřaženou před sebe a ohlížejícího se dozadu. V 16. století byl známý z několika antických římských reliéfů, z nichž nejslavnější byl reliéf s básníkem Icariem (dnes British Museum, Londýn) a reliéf na mramorovém kráteru v Campo Santo v Pise, v obou citovaných příkladech postava představovala satyra.