Olej na plátně (172 x 114 cm): stojící Venuše (nahá, plášť omotaný okolo levé ruky) zobrazená zepředu, ve zdvižené pravici drží zlatou číši, z níž vytéká víno, levice spočívá na ústí velké zlaté konvice (oinochoe) zdobené bachickým procesím. Za ní stojí Bacchus (nahý, věnec ve vlasech, kůže přes pravé rameno), pravicí pozdvihuje Venušinu ruku s číší vína, levicí objímá Venuši a drží ji za ňadro. Napravo leopard, Bacchův emblém, za ním laňka, emblém Venuše, kterou objímá putto s hrozny vína v náručí, z nichž laňka ukusuje (paralela Venušina popíjení). Výjev se odehrává na louce, v pozadí nalevo les, vpravo výhled do kpocovité krajiny., Schnackenburg 1970#, Fučíková 1997#, I/88, and Schnackenburg obraz vyložil jako moralitu - láska a víno mohou způsobit víc škody než násilí a meč. Venuše je inspirována antickým sochařským typem Venuše Knidské, který malíř zrcadlově převrátil. Typ byl v 16. století známý z antického torza, jež je dnes v Mnichově (Bober, Rubinstein 1987 no. 14), nebo z Venuše ve Vatikánských muzejích (doložena poprvé 1536), od níž malíř převzal motiv draperie u levé ruky a nádobu stojící na zemi pod ní. Zatímco v originále si Venuše oděv odkládala před koupelí, kterou naznačovala konvice, na obraze dostaly oba atributy nový význam. Plášť se vínem rozjařené Venuši svezl s ramen a její ruka láskyplně spočívá na hrdle konvice s vínem. Bacchus byl inspirován Gianbolognovým Bacchem z fontány v Borgo San Jacopo ve Florencii, který vznikl kolem roku 1560. Z této sochy malíř převzal motiv pozdvižené ruky z číší, jež je v důsledku opojení nejistá, takže víno vytéká na zem. Spranger však číši dal do ruky Venušiny.
Na vrcholu kašny podstavec, na něm socha okřídlené ženy, oblečené v antické drapérii, na hlavě diadém, za postavou fasces a had. Alegorie míru, socha byla původně umístěná v Népliget., Buza 1994, s. 26-27., and Socha, která zdobí vrchol kašny je volnou parafrází alegorické plastiky Mír (1812 - 1814, žena s hadem a oštěpem), od Antonia Canovy (1757 - 1822). Canova sochu vytvořil na objednávku pro hraběte Nikolaje Rumianceva, nejprve jako symbol diplomatické aktivity tří generací rodu Ruminacevů, po porážce Napoleona v Rusku jako symbol evropského míru. Socha byla nejprve v Rumiancevově paláci v Petrohradu, od roku 1953 je v Kyjevě (Museum západního a východního umění).
Na vrcholu kašny podstavec, na něm socha okřídlené ženy, oblečené v antické drapérii, na hlavě diadém, za postavou fasces a had. Alegorie míru, socha byla původně umístěná v Népliget., Buza 1994, s. 26-27., and Socha, která zdobí vrchol kašny je volnou parafrází alegorické plastiky Mír (1812 - 1814, žena s hadem a oštěpem), od Antonia Canovy (1757 - 1822). Canova sochu vytvořil na objednávku pro hraběte Nikolaje Rumianceva, nejprve jako symbol diplomatické aktivity tří generací rodu Ruminacevů, po porážce Napoleona v Rusku jako symbol evropského míru. Socha byla nejprve v Rumiancevově paláci v Petrohradu, od roku 1953 je v Kyjevě (Museum západního a východního umění).
Personifikace světadílu - Afrika: stojící ženská postava u nohou jí leží lev, levou rukou drží hada, v pravici čelenku s peřím, pokrývka hlavy ve tvaru sloního chobotu.