Pískovcová socha nahého Bakcha (věnec z vinných listů), hrozen vína v ruce, vedle vinná réva. Na soklu putti s oslem., Vlček 1999#, 471-475., and Socha tvoří protějšek k Ceres, sochy byly chápány jako fragment souboru symbolu Čtyř ročních dob (Poche 1955, 71), ale v vzhledem k absenci dalších nik v této části zahrady je nutné je chápat jako samostatný celek. Lze uvažovat o tom, zda nesouvisejí spíše s nástropní malbou, která zobrazuje Venuši objímající Adonida. Trojice Ceres, Bakchus a Venuše se v barokním umění objevuje často jako ilustrace rčení ze Terentiovy hry Kleštěnec: "Venuše mrzne bez Bakccha a Ceres (pití a jídla)."
Bronzová socha: Bacchus (nahý, věnec na hlavě) drží ve zdvižené pravici větev vinné révy s hrozny, levici má za zády. Malý satyr (nahý, v lidské podobě) se snaží větev stáhnout k sobě. Ve Valdštejnově době stála před Salou terrenou výpravná Neptunova fontána, s níž souvisely čtyři volně stojící bronzové sochy na mramorových podstavcích. Laokoonta a Zápasníky si lze představit vedle sebe, první symbolizoval potrestanou bezbožnost a druzí poraženou vzpouru. Nalevo od Laokoonta, který byl odsouzením vzdoru, mohla být Venuše s Adonidem, oslava výhod prozíravého podřízení se autoritě. Skupina Venuše a Adonida by tvořila pár se skupinou s Bakchem a satyrem., Fučíková, Čepička 2007#, 443-444 (Eliška Fučíková), and Sousoší Bakcha a satyra, ohlas Michelangelova Baccha, oslavovala s největší pravděpodobností požehnání mírové epochy. Hravý boj Bakcha a satyra by tak vytvořil kontrastní protějšek k Zápasníkům bojujícím na život a na smrt, kteří stáli na opačném konci řady sousoší mezi Neptunovou fontánou a Salou terrena. Všechny sochy zhotovil ve svém pražském studiu v letech 1623-1627 Adrian de Vries, bývalý dvorní sochař císaře Rudolfa II., a celek s největší pravděpodobností oslavoval Ferdinanda II. a jeho vítězství nad českými stavy.
Řadový pozdně klasicistní nájemní dům (tzv. Bílý čáp). Na fasádě průčelí niky s klasicisujícími sochami. V prvním patře ženy v antických drapériích (Flora?), ve druhém patře vlevo Bakchus (opírá se o kmen stromu ovinutý révou, na hlavě věnec z révových listů, přehozená panteří kůže), vpravo tančící Bakchantka (v ruce tamburína?)., Baťková 1998, s. 387-8, and Sochy jsou kopiemi některých antických soch. Bakchus, typ odpočívající Bakchus oděný panteří kůží (např. Louvre, Reinach, s. 137, 139)
Kresba perem (267 x 556 cm). Figurální scéna zasazená do prostředí antického Říma (v pozadí uprostřed Cestiova pyramida, před chrámem nalevo Venuše s Amorem). Průvod tančících postav, muži pijí z pohárů, hrají na dvojitou flétnu, syrinx, tančící žena s thyrsem, putti věnčící Pana, motiv opilého Siléna na oslu, muž troubící na točený roh. Nalevo je žena věnčící hermovku., Neumann 1974#, 197-199, č. k. 105, obr. 129., and Bakchický průvod je inspirován antickými reliéfy s bakchickými scénami, objevuje se tam i od 16. století velmi často zobrazovaný motiv Siléna jedoucího na oslu a podpíraného vedle jdoucím mužem (srov. Exemplum: Silén na oslu). Autor se patrně inspiroval nejen antickými památkami, ale i jejch renesančními verzemi, z fresky A. Carracciho Bakchův triumf (Palazzo Farnese, 1595) například převzal skupinu Siléna na oslu, k níž Carracci přidal chlapce podepírající Silénovu nohu.
[Mědirytina (175 x 135 mm). Bakchická scéna. V popředí dvojice nahých postav - mladý bezvousý Bakchus a vousatý Satyr (špičaté uši), který má levou ruku na Bakchově rameni. Satyr má na pravém rameni přehozenou drapérii, v levé ruce hrozen vína. Bakchus drží levou rukou stonek vinné révy s hrozny, který vyrůstá z dřevěného květináče ve tvaru barelu (u jeho nohy leží miska na víno. Vedle Satyra dřevěný květináč pravoúhlého tvaru, z něho vyrůstá strom, na květináči spočívají dvě hlavy (žena a muž).], Zlatohlávek 1997#, 45, č. 18., and V NG od roku 1958 (z grafické sbírky založené roku 1883 při obrazárně v Rudolfinu). Rytina podle Raffaela nebo G. Romana.
Dvě mužské polopostavy. V popředí Bakchus (věnec z vinné révy, kožešina), v levici drží sklenici s vínem, pravou rukou si bere z hroznu, který mu podává za ním stojící Silén., Fučíková 1997#, I/17., and Dílo snad pochází ze sbírek Rudolfa II. na Pražském hradě. Jedná se snad o soudobé portréty v mytologickém převleku. Silén má portrétní rysy autora, Bakchus Kryštofa Popela z Lobkovic.
Olej na plátně (71 x 53 cm): pod látkou přehozenou přes větve stromu sedí polonahá Ariadna. Bakchus (věnec z vinné révy, kožešina, boty, thyros) stojí vedle Ariadny a drží jí nad hlavou hvězdnou korunu . V levém dolním rohu jsou zlaté nádoby, v pravém ležící Faun, dalšísvatebčané v průhledu vpravo. Nahoře pod závěsem dva Amorové (toulec) s pochodní., Ariadna, Bacchus, Faun, and Obraz se zachoval ve více verzích, za původní je považována verze ve Stuttgartu (Staatsgalerie, srov. Zava Boccazzi 1979 č. 187). Obraz byl do Národní galerie získán v roce 1950 ze sbírky H. Srbové v Praze, pochází z pražské thunovské sbírky.