Pískovcová kašna s fontánou. Spodní nádrž zdobená festony, lvími hlavami, maskarony a kartušemi s císařským monogramem "L" (Leopold I.). Dolní nádrž podepírají figury bohů: Merkur (okřídlené střevíce a čapka), Vulkán (kladivo, kovadlina), Neptun (delfín), Herkules (kyj, lví kůže), horní nádrž nesou dva Tritoni.
Nahý Merkur (okřídlená čapka, okřídlené boty, caduceus, plášt vlající okolo těla) letí doprava, levicí ukazuje vzhůru a ohlíží se k Athéně. Bohyně (přilba, brnění s odhalenými ňadry, dlouhý chitón) se dívá na Merkura, sedí na oblaku a drží v pravici oštěp a v levici štít. Vpravo na oblaku pod Athénou sova a zcela napravo kohout., Kaufmann 1988#, s. 262, 20.42, and O "Hermatheně" srov. Exemplum: Hermathena.
Pískovcová socha: nahý Merkur (okřídlená čapka) odlétá s dopisem, který si tiskne na hruď, Amor mu přivazuje k noze křídla., Poche 1965#, 122., and Socha byla do roku 1947 na zámku ve Štiříně, kam byla zakoupena z usedlosti V. J. Rotta v Šárce, pochází patrně z nějakého pražského paláce. Vzorem nebyla antická socha ale bronzová soška, kterou Francois du Quesnoy vytvořil kolem roku 1600 pro antickou sbírku Giustiniani jako protějšek antické bronzové sošky Herkula (srov. Boudon-Machuel 2005, 29, 90-96). Rytina sošky se objevila v roce 1636 v albu antické sbírky Giustiniani jako jediné moderní dílo, sošku nakreslil také J. von Sandrart a rytinu začlenil do druhého dílu Teutsche Academie poublikovaného v roce 1679. O sošce se rovněž zmínil Bellori ve svém díle Vite de' pittori z roku z roku 1672 (Bellori 2005, 233). Originál, který vytvořil Francous du Quesnoy, se nedochoval, ale je známa celá řada odlitků a variant, soška Merkura a Kupida byla v 18. století nesmírně populární a často byla napodobována, protože tehdy byla považována za antické dílo (srov. Lingo 2007, 36), autorství du Quesnoye bylo znovu objeveno až na začátku 20. století.
Výzdoba stropu hlavního schodiště paláce (postaven 1669-1682): figurální scéna v oblacích - svržení Titánů. Uprostřed Jupiter s blesky, kolem něko v mracích shromáždění bohové a Titáni útočící na Olymp., Poche, Preiss 1973#, s. 152-153; Horyna Mojmír, Preiss Pavel, Pavel Zahradník, Černínský palác v Praze, 2001., and Alegorické vyjádření boje s Turky.
Figurální výjev v oválném medailonu. Vlevo jeskyně, do ní vchází zvíře, před jeskyní sedí postava muže (Battus) a vedle sedící postavy stojí muž s kopím v ruce, na hlavě okřídlená čapka (Merkur)., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Patrně se jedná o výjev zobrazující Merkura, který proměnil pastýře Batta v kámen.
Temperová malba na plátně, je vsazená do stropu. Figurální scéna v krajině. Vpravo sedí Paris, v levé ruce pastýřská hůl, podává pravicí jablko před ním stojící Venuši. Za Paridem Merkur, vedle Venuše Minerva a Juno, před ní malý Amor s lukem., Poche, Preis 1973#, 128-129., Vlček 2000#, 418-422., and Za předlohu výjevu je považován dřevoryt z dílny Virgila Solise. Inspirace však není jednoznačná, kompozice s Venuší a Amorem a odvrácenou ženskou postavou se objevuje u stejného námětu například u Raphaela (grafika Raimondi), Lucase Granacha st.
Na bočním štítě směrem do ulice Jáchymova měděná plastika sedícího nahého mladíka, na nohou okřídlené boty, na hlavě okřídlený klobouk, v pravici kaduceus., Architektonický obzor 4, 1905, s. 19-20, 24., Zlatá Praha 20, 1904, s. 81, 94., and Podle modelu Antonína Poppa sochu z měděného plechu vytepal cizelér František Houdek.
Pískovcová socha (v. 177 cm): Merkur (okřídlená přilba, okřídlená bota), přes pravou zdviženou ruku plášť, v levé ruce svitek., Denkstein, Drobná, Kybalová 1958#,, Poche 1965#, 124-125., Baťková 1998#, 343-346., Kořán 1999#, 128., and Socha patří do souboru, který byl původně umístěn v zahradě vily Amerika (Praha, Nové Město, Muzeum Antonína Dvořáka, Ke Karlovu 20), od roku 1909 jsou sochy uloženy v Lapidáriu Národního muzea v Praze.