Kresba perem (193 x 322 cm). Figurální scéna ve stupňovité aréně soustředěná kolem podstavce, na němž stojí žena s žezlem (Filosofie). Vlevo Merkur, drží caduceus (výmluvnost a prozíravost) a Minerva, na hlavě přilba, v ruce šít a kopí (umění a moudrost) drží drapérii. Kolem podstavce uprostřed krouží putti a postavy - vůz se Ctnostmi (Víra, Naděje - putto jí podává korunu, Láska) za vozem běží Čest (Honor s vavřínovým věncem na hlavě) a Neřesti (Nevěra, Nemírnost, Lakomství), v hledišti přihlíží sedmero Svobodných umění (Geometrie). Některé postavy identifikovány nápisy (PHILOSOPHIA, SEPTEM ARTES, VIRTUTES, VITIA, DEDICATIO)., Neumann 1974#, 232-233, č. k. 176, obr. 204., Stolárová, Vlnas 2010#, IX.4 A, and Sedm Svobodných umění přihlíží závodu Ctností a Neřestí v aréně Filosofie - návrh pro universitní thesi Jana Karla Maggauera z Greiffenau (vyšla 1647, Göttweig, Stift Göttweig, Graphisches Kabinett inv. č. Md024, Stolárová, Vlnas 2010#, IX.4 B)
Kresba: nalevo stojí polonahá žena a ukazuje nahoru. Dívá se dolů a podává ruku před ní klečící oblečené žena, která se dívá na ještěrku na zemi v popředí. Mezi ženami v pozadí zapálená pochodeň. Na oblaku nad ženami sedí oblečená Minerva (přilba, kopí), dívá se dolů, na ukazováku zdvižené ruky nějaký předmět. Vedle Minervy putto opřený o štít. Výjev je zasazen do krajinného rámce, Kaufmann 1988#, 7.30., and Gasser byl Heintzův žák, podle nápisu se jedná o kresbu podle nedochovaného Heintzova obrazu.
Olej na plátně (87, 5 x 133 cm): Paris (plášť) sedí pod stromem a předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor (luk). Nad Venuší letí puto s věncem. Napravo sedí Minerva, plášť okolo dolní poloviny těla, pravici na štítu, na zemi přilba a kopí, vedle pes. Nalevo od Venuše Juno. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť) se zdviženou rukou. V levém dolním rohu říční bůh, napravo v pozadí skupina nahých říčních božstev na mořském břehu., Fusenig 2010#, č. 24 s. 138-139., and K obrazu je dochována přípravná kresba (Paris, Louvre) a její varianta (Wien, Albertina). Obraz byl často kopírován, k jeho popularitě přispěla Sadelerova grafická reprodukce z roku 1589. V rudolfinském umění najdeme jeho ohlas na stříbrné medaily Jana Vermeyena z doby před rokem 1608.
Kresba (58 x 48 cm): Herkules (lví kůže) se chystá kyjem zabít Neřesti, které srazil na zem: nalevo je Svár (stará žena, místo vlasů hadi), napravo Lakota (bytost s oslíma ušima a pytlem s penězi v ruce, uprostřed Přetvářka (maska v popředí, vedle ní žába). Nad Herkulem sedí na oblaku Minerva (přilba) s věncem a palmovou ratolestí v ruce, vedle leží její štít s Gorgoneiem a kopí. V pozadí antické chrámy a postavy Múz., Kaufmann 1988#, I/16., Fusenig 2010#, č. 90 s. 232., and Stejná kresba: Göttingen, Kunstgeschichtliches Seminar der Universität, Kunstsammlung inv. č. H 510 (31,1 x 21,1 cm). Patrně přípravná kresba k nedochovanému obrazu z Rudolfovy sbírky. Není vyloučeno, že tento ztracený obraz tvořil střed triptychu, jehož další součásti tvořily dvě imperiální alegorie (srov. Stuttgart, Návrat Saturnovy říše 2; Mnichov, Návrat Panny). Herkules byl častým alter ego habsburských císařů včetně Rudolfa II.
Nástropní fresková malba: před monumentální architekturou je ve středu fresky na oblaku zobrazena sedící Minerva (přilba, štít, kopí), která na fresce vystupuje jako ztělesnění vladařské moudrosti. Upozorňuje na to putto, který se nad ní vznáší s uzdou, tehdy všeobecně srozumitelným atributem zdrženlivosti. Temperantia byla považována za jednu z kardinálních vladařských ctností. Nahoře na oblaku sedí personifikace dalších vladařských ctností ideálního vladaře, zrcadlem je charakterizovaná Prozíravost (Prudentia) a šípem patrně Vláda (Regnum). V nebeské sféře je nalevo zobrazen Chronos (kosa, klíče, na hlavě přesýpací hodiny?), který se v obdobných výjevech objevuje jako připomínka pomíjivosti světského života. Ústřední postava nebeské sféry je bohužel zničena, patrně tam byl zobrazen Apollón nebo Hélios na voze. Minerva ukazuje směrem ke dvěma starcům u jejích nohou, kteří ztělesňují vědy, jakožto zdroj panovnické moudrosti. Tabulkou s architektonickým návrhem a kružítkem je charakterizovaná Geometrie a globusem a kružítkem Astrologie. Po obou stranách jsou postavy ztělesňující plody moudré vlády, nalevo jsou puti věnující se umění a vědám (knihy, noty, housle, malířský stojan s plátnem), napravo je dole skupina tří hudebnic, nad nimiž jsou tři nahé Grácie, které putti zasypávají květinami., Moravcová, Švédová 1990#., Horyna 1997#., and Klíčem k výkladu figurální fresky je monumentální architektura v jejím pozadí, která zobrazuje chrám ctnosti (templum honoris) nebo vítězný oblouk. Nad vchodem je prázdná kartuše, patrně na zdůraznění ideálního charakteru zobrazení, je však završena korunou. Hrabata z Vrbna jsou označeni jako ti, k jejichž slávě a poučení byl vítězný oblouk vztyčen. Ústředním atributem fresky je uzda, která fresko ideově propojuje se sochami na bráně čestného dvora, především s dvojicí Arrií, které oslavují právě tuto ctnost, jednu z kardinálních ctností ideálního vladaře.
Kresba (18, 8 x 13, 7 cm): Minerva (přilba, brnění, štít, kopí) sedí na podstavci, u něhož spoutána Hloupost (oslí uši) a Závist (vlasy z hadů). and Prag um 1600#, č. 264 s. 391.
Nástěnná malba zobrazuje Cloelií na břehu řeky. Zleva přichází skupina dívek, na hřbetě bílého koně plovoucího přes řeku sedí Cloelie, za ní vlaje okrový plášť. Kůň má hruď zdobenou velkou červenou stuhou. Na břehu vpravo stojí další dvě dívky, které spolu hovoří. V pozadí na druhém břehu řeky je hrad. V oblacích sedí Minerva, která se dívá dolů. Na hlavě má helmu, v levé ruce kopí, pravá ruka se opírá o štít, u nohou jí sedí sova., Raidl 1997#;, Miltová 2008#;, Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-135., and Výjev je interpretován jako únos Fílyry (Miltová 2008) nebo jako utěk Cloelie ze zajetí krále Porseny (Raidl 1997). Klíčovou postavou je nepochybně Minerva, která scéně přihlíží z oblak. Bohyně Minerva byla spojována s moudrostí a mírem a byla též považována za ochránkyni měst. Na zobrazeném výjevu je rovněž podstatné to, že kůň s hlavní hrdinkou je slavnostně ozdoben červenou stuhou a všechny dívky, které jí doprovázejí, se tváří radostně. Pravděpodobně nejde ani o útěk Cloelie z tábora Porseny, ale o její triumfální návrat do Říma, líčený podle Plútarchova líčení ve Ctnostech žen. Velmi důležité místo zaujímají u Plútarcha ženy, které se zasloužily o zakládání měst. Mezi nimi má to nejdůležitější místo Řím a statečná Cloelie. Porsena ocenil její hrdinský čin, dovolil jí odvést zajatce zpět do Říma a obdaroval jí koněm. Poté byl mezi Římany a Etrusky uzavřen mír, což zdůrazňuje přítomnost Minervy, která byla právě proto v 16. - 17. století součástí zobrazení tohoto námětu (e.g. G. Romano, P. Caravaggio (?), freska na stropě velkého sálu ve vile Lante (Řím), před 1524). Na začátku 19. století přemalováno (F. Přeček, G. Schmidt).
Olej na plátně (8 x 11,5 m.): Nalevo Paridův soud, Merkur (okřídlená čapka), sedící Paris s jablkem a Juno, nahá Venuše a Minerva ve zbroji s kopím a štítem. Napravo svatební tabule Pelea a Thetis s Neptunem (trojzubec) a Jupiterem (koruna, orel) před palácem, seshora slétá Eris (had). Vpravo dole vůz Juno s pávem., Togner 1999#, č. 10., and První ze tří monumentálních nástropních obrazů pro sněmovní sál kroměřížské rezidence, alegorie na téma motta biskupa Maxmiliána "sola nobilitat virtus/ jenom ctnost dělá vznešeného muže".
Závěsná nástropní malba (olej na plátně). Figurální výjev v oblacích s motivem architektury. Zobrazeny jsou dvě scény z příběhu o Trojské válce: Svatba Pélea a Thétidy a Paridův soud. Z oblak slétá bohyně Sváru Eris, v ruce drží hada. V pravé polovině obrazu scéna svatební hostiny. U prostřeného stolu sedí svatebčané a olympští bohové - Jupiter s korunou na hlavě, sedí na tůně, vedle něho orel. Vedle něho sedí Herkules se lví kůží přes hlavu. Za ním stojí Diana. Vzhůru k Erinii se dívá Neptun, v ruce drží trojzubec, na hlavě věnec z chaluh. Proti Jupiterovi sedí Thetis, nad její hlavou drží amor květinový věnece, nad nimi v oblacích Hymen. Kolem stolu další svatebčané, v popředí zlatý vůz s pávy, žena a mladík? V levé části plátna stojí tři bohyně - Venuše, Minerva (kopí, štít, přilba) a Juno, před nimi sedí Paris s jablkem v ruce, dva psi a Merkur., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 62-66., and Autorem koncepce výzdoby byl F. A. z Freenthalu. Kompozice Paridova soudu, sedící Paris, vedle něho Merkur a před ním stojící trojice bohyň, nevybočuje z tradičního formálního schematu (má velmi blízko kupříkladu k obrazu Hendricka van Balen (1599), scéna slavnostní hostiny bohů je omezena jen na hlavní postavy, které jsou nezbytné pro ilustraci příběhu.