Olej na dřevě (55 x 73 cm): nahý Neptun (trojzubec) sedí vedle nahé stojící Amitrité ukazující na pobřeží. Jedou na voze taženém mořskými koni, okolo průvod Nereoven a Tritonů (mušle, želva, chycené ryby na prutech). Uprostřed dole putti na delfínu (žezlo a mušle). Na břehu personifikace řeky, stařec s nádobou s vytékající vodou. Napravo jeskyně, v níž hodují bozi. Na obloze ptáci a létající ryby., Togner 1999#, s. 147-149, č. 111., and Obraz byl v Kroměříži s největší pravděpodobností od roku 1695. Frans Francken II stejné téma pojednal na tuctu dalších obrazů, které byly jako všechny ostatní výjevy tohoto typu inspirovány antickými římskými sarkofágy zobrazujícími mořský thiasos (Bober, Rubinstein 1987, č. 99-104). Sarkofág z vatikánských sbírek (č. 99) je považován za zobrazení svatby Neptuna a Amfitrite, ale mezi kroměřížským obrazem a antickými reliéfy není žádný přímý vztah. Na obrazech svatby Neptuna a Amfitríty od Franse Franckena II se v popředí objevuje delfín s puttem nebo putti, takže lze uvažovat o tom, zda se nejedná o delfína, který svatbu umožnil a zorganizoval (O astronomii 2, 17, dílo je neprávem připisované Hyginovi).
Kašna s Neptunem. and Socha byla původně na kašně na Hlavním náměstí v Opavě, kolem roku 1800 přemístěna do Městských sadů, odkud byla převezena (cca v roce 1960) do Arboreta v Novém Dvoře, odkud byla v sedmdesátých letech 20. století ukradena.
Olej na plátně (92 x 118 cm). Figurální scéna v jeskyni na břehu moře. Ve vlnách v pozadí bárka (Peleus a Thetis), v popředí na zemi a v girlandách mořští živočichové - ryby, mušle, s nimi si hrají putti. Vlevo sedí Neptun s trojzubcem v levé ruce., Slavíček 1993#, 238-239., and František Antonín hrabě Berka z Dubé obraz získal ve vídeňském obchodě v roce 1671, v nostické obrazárně 1706-1945. Součást série čtyř pláten s personifikacemi Živlů, které jsou zastoupeny postavami čtyř antických bohů.
Pískovcová socha na podstavci, figura stojícího nahého muže s plnovousem, drapérie kolem těla, u nohou dva delfíni (poškozeny ruce, trojzubec chybí). and Původně v Podzámecké zahradě v Kroměříži, v roce 1835 převezena do obce Koválovice, pak do Přerova. Kolem roku 1930 na nádvoří přerovského zámku, pak v parku Michalov, pak v proluce ve Wilsonově ulici. Dnes pod zbytkem městských hradeb u zámku.