Tepané stříbro (průměr 20, 3 cm): nalevo nahý Merkur (křídlená čapka a boty) předává jablko nahé Venuši, za níž jsou sedící Nymfy, oblečená dívka zvědavě přihlíží. Amor sedí na zemi zády k Venuši. Napravo nahá Juno diskutuje s nahým Paridem s pasteveckou holí v ruce. Juno korunují za ní stojící ženy, vedle Juno je páv, před Paridem leží na zemi pes. Vpravo nahoře nahá Minerva, obrácená zády k Venuši, její společnice jí nasazují přilbu. Vyjev je zasazen na palouk se stromy vlevo, v pozadí je záalpské město s vysokými doškovými střechami (Praha)., Prag um 1600#, II, č. 530 s. 61-62., and Přípravná kresba z doby před rokem 1607 je v Paříži (École des Beaux-Arts inv. n. M 705).
Olej na plátně: Adonis (červená tunika, boty, lovecký roh, meč u pasu ) s oštěpem v ruce odchází se dvěma loveckými psy. Obrací se nazpět k sedící nahé Venuši, objímá ji levou rukou, Venuše si levou rukou přitahuje jeho hlavu. Nalevo před Venuší sedí Amor (toulec přes rameno) se šípem v ruce. Napravo ve vodě pár holubů, na které Adonidův pes štěká. Výjev je zasazen do idylické krajiny, napravo satyr na stromě češe jablka a podává je dolů nymfě, nalevo se dva satyři a dvě nymfy vrací z lovu. V pozadí vesnice, obilné pole, na skále hrad., DaCosta Kaufman 1988#, č. 20.43., and Spranger na námět milostného příběhu Venuše a Adonida vytvořil tři obrazy. Nejstarší je v Amsterodamu, byl inspirován tou pasáží Proměnách, kde Ovidius líčí, jak Venuše šťastně žila s Adonidem, a proto je zasazen do idylické krajiny. Další dva evokují mýtus o Adonidovi, který se každé jaro k Venuši vrací z podsvětí (viz: Duchcov, Spranger, Venuše a Adónis; Wien, KM, Spranger, Venuše a Adónis).
Bronzové sousoší: nahá Venuše sedí na draperii a snaží se oběma rukama zadržet Adónida, který od ní odchází, ve zdvižené pravicu drží lovecký roh. Mezi Adónidovýma nohama sedí na zemi pes.
Olej na plátně (68, 2x 95, 2 cm): polonahá Venuše Adónis sedí vedle sebe a objímají se. Vedle Venuše Amor schovávající se pod draperii, vedle Adónida dva sedící psi, které Adónis drží na vodítku. Objímající se dvojice sedí pod stromem, v průhledu vpravo hornatá krajina. and Jacoby 2000#, s. 140.
Olej na plátně (87, 5 x 133 cm): Paris (plášť) sedí pod stromem a předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor (luk). Nad Venuší letí puto s věncem. Napravo sedí Minerva, plášť okolo dolní poloviny těla, pravici na štítu, na zemi přilba a kopí, vedle pes. Nalevo od Venuše Juno. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť) se zdviženou rukou. V levém dolním rohu říční bůh, napravo v pozadí skupina nahých říčních božstev na mořském břehu., Fusenig 2010#, č. 24 s. 138-139., and K obrazu je dochována přípravná kresba (Paris, Louvre) a její varianta (Wien, Albertina). Obraz byl často kopírován, k jeho popularitě přispěla Sadelerova grafická reprodukce z roku 1589. V rudolfinském umění najdeme jeho ohlas na stříbrné medaily Jana Vermeyena z doby před rokem 1608.
Ve čtvrté místnosti vlevo od vchodu nástropní freska, v obdélném štukovém rámu figurální scéna v krajině. Vlevo oblaka s několika figurami, uprostřed v krajině sedící mladík v klobouku, se psem, Paris, za ním stojí Merkur (kaduceus, čapka). Paris podává jablko Venuši, která před ním stojí s Amorem a Minervou, nad nimi se vznáší putto, který Venuši věnčí. Vpravo sedí Juno. and Poche 1977#, s. 318-319.
Nástropní malba ve štukové kartuši. Adonis, na ramenou plášť, v pravici drží kopí a lovecký roh na červené stuze, u jeho pravé nohy pes, u levé Amor. Vpravo sedí Venuše, která se snaží zadržet odcházejícího Adonida. Nad Venuší putto a párek holubic., Audyová 2005, 55-56., and Budova byla dokončena kolem r. 1660. Fresková dekorace stropu (31 výjevů) byla později (po r. 1717) přemalována bez respektu k původnímu ideovému záměru výzdoby.
Nástropní malba. V osmibokém štukovém rámu je zobrazena figurální scéna v krajině - pod baldachýnem zavěšeným na větvi stromu sedí nahá dívka se šňůrou perel na krku. Vpravo Venuše, nahá, leží na červené drapérii, za ní sedí Adonis. V popředí toulec se šípy, luk. Kolem dvojice dva putti (věnec, luk). and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Závěsná nástropní malba (olej na plátně). Figurální výjev v oblacích s motivem architektury. Zobrazeny jsou dvě scény z příběhu o Trojské válce: Svatba Pélea a Thétidy a Paridův soud. Z oblak slétá bohyně Sváru Eris, v ruce drží hada. V pravé polovině obrazu scéna svatební hostiny. U prostřeného stolu sedí svatebčané a olympští bohové - Jupiter s korunou na hlavě, sedí na tůně, vedle něho orel. Vedle něho sedí Herkules se lví kůží přes hlavu. Za ním stojí Diana. Vzhůru k Erinii se dívá Neptun, v ruce drží trojzubec, na hlavě věnec z chaluh. Proti Jupiterovi sedí Thetis, nad její hlavou drží amor květinový věnece, nad nimi v oblacích Hymen. Kolem stolu další svatebčané, v popředí zlatý vůz s pávy, žena a mladík? V levé části plátna stojí tři bohyně - Venuše, Minerva (kopí, štít, přilba) a Juno, před nimi sedí Paris s jablkem v ruce, dva psi a Merkur., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 62-66., and Autorem koncepce výzdoby byl F. A. z Freenthalu. Kompozice Paridova soudu, sedící Paris, vedle něho Merkur a před ním stojící trojice bohyň, nevybočuje z tradičního formálního schematu (má velmi blízko kupříkladu k obrazu Hendricka van Balen (1599), scéna slavnostní hostiny bohů je omezena jen na hlavní postavy, které jsou nezbytné pro ilustraci příběhu.
Malovaný talíř (průměr 29,5 cm). Ve skalnatém terénu trojice stojících nahých žen (Juno, Venuše, Minerva) s malým Amorem (luk, toulec). Na zemi vedle Minervy položená zbroj. Vlevo před skálou sedí Paris (pastýřská hůl), podává Venuši jablko, za ním sedí pes a v pozadí před skálou stojí Merkur (okřídlená čapka, caduceus)., Přibyl 2006#, 90, č. 27., and Talíř muzeu daroval kníže Jan z Lichtensteinu roku 1910. Autor doslova převzal kompozici podle rytiny Marcantonia Raimondiho (podle Raffaela), podle níž vznikl talíř z Fitzwilliam Museum, Cambridge C.59-1927 (Durantino ?, 1545-1550). O tématu srov. Exemplum: Paridův soud.