Kresba: nahá Venuše (plášť omotaný okolo obou paží, cíp zakrývá klín, náramek na noze) a Amor (luk a toulec) stojí na břehu moře, na hladině vůz s Neptunem (trojzubec)., Kaufmann 1988#, 20.10., and Kresba (patrně kopie Sprangerovy kresby, další je v Budapešti, Szépmüvészeti Múzeum inv. n. 58.212) ) je jediným dokladem o ztraceném obraze, který byl součástí pražské sbírky Rudolfa II.
Kresba (ˇ14 x 19 cm): nahá Venuše sedí na klíně Marta (vousy), k němuž obrací hlavu. Mars pravicí drží Venuši za stehno a levicí za ňadro. U nohou Venuše klečí putto a u její levé ruky další (osušují ji po koupeli?). Výjev je umístěn pod keř.
Kresba perem (267 x 556 cm). Figurální scéna zasazená do prostředí antického Říma (v pozadí uprostřed Cestiova pyramida, před chrámem nalevo Venuše s Amorem). Průvod tančících postav, muži pijí z pohárů, hrají na dvojitou flétnu, syrinx, tančící žena s thyrsem, putti věnčící Pana, motiv opilého Siléna na oslu, muž troubící na točený roh. Nalevo je žena věnčící hermovku., Neumann 1974#, 197-199, č. k. 105, obr. 129., and Bakchický průvod je inspirován antickými reliéfy s bakchickými scénami, objevuje se tam i od 16. století velmi často zobrazovaný motiv Siléna jedoucího na oslu a podpíraného vedle jdoucím mužem (srov. Exemplum: Silén na oslu). Autor se patrně inspiroval nejen antickými památkami, ale i jejch renesančními verzemi, z fresky A. Carracciho Bakchův triumf (Palazzo Farnese, 1595) například převzal skupinu Siléna na oslu, k níž Carracci přidal chlapce podepírající Silénovu nohu.
Kresba perem (390 x 312 cm). Císař Leopold (Sol) na slunečním voze (biga), pod ním Fama (křídla, trubka), kolem něho v oblacích hvězdy a hvězdné satelity jako planety v podobě božstev na vozech tažených příslušnými zvířaty - Luna (Diana, s delfínem), Jupiter (s pávy), Merkur (s kohoutem), Saturn (s hydrou), Mars (se lvy) a Venuše (s hrdličkami). Dole vlevo náhrobek, vpravo Historie (kniha) a Filosofie (žezlo) se skupinou postav., Neumann 1974#, 237-238, č. k. 183, obr. 210., Vlnas 2001#, s. 128 č. I/3.36A., Stolárová, Vlnas 2010#, IX.7, and Oslava císaře Leopolda I. jako českého krále s připomínkou jeho slavných předchůdců a starobylosti Šternberského rodu. Návrh k thesi bratří hrabat Šternberků je připomínkou Leopoldových slavných předchůdců. Císař (Slunce) je obklopen planetárními bohy, kteří jsou metaforicky ztotožněni se členy rodu Šternberků. Podle Šktétova návrhu vytvořil K. Kilian mědirytinu, pozměněna podle připomínek objednavatelů - planetární božstva se stala současně českými panovníky (NK ČR, sbírka universitních thesí, čís. 428).
Kresba (9, 1 x 7, 6 cm): sedící nahá Venuše, plášť přes její pravou ruku zdviženou nahoru, je obrácená doleva nahoru. Zprava k ní přistupuje nahý Amor bodá ji šípem do palce její pravice. and Póza Venuše kopíruje Venuši na kresbě Hanse von Aachen (Michigan, Aachen, Venuše a dva putti).