Pískovcová socha stojící ženy, v levé ruce drží věnec, na hlavě druhý věnec z květin., Poche 1978#, 63-66., and Mercandiniho sady založeny z podnětu hraběte z Mercandinu (1841-1845). Barokní socha alegorie byla údajně přivezena z Hrádku u Sušice a instalována do prostoru před kolonádou roku 1867 (Deník klatovského zahradníka Michaela Bullmanna). Zámek v Hrádku vlastnili Desfoursové (stavební aktivita v letech 1731-1775).
Socha stojící mladé ženy, v pravé ruce drží koš s ovocem, v levici hrozen vína., Poche 1978#, 63-66., http://www.prateleceskehistorie.estranky.cz/clanky/historie---clanky/mercandinovy-sady.html (22. 1. 2013)., and Mercandiniho sady založeny z podnětu hraběte z Mercandinu (1841-1845). Barokní socha alegorie jara byla údajně přivezena z Hrádku u Sušice a instalována do prostoru před kolonádou roku 1867 (Deník klatovského zahradníka Michaela Bullmanna). Zámek v Hrádku vlastnili Desfoursové (stavební aktivita v letech 1731-1775).
Pískovcová socha muže, na sobě má teplý plášť, na hlavě čapku, hřeje si ruce nad nádobou s ohněm., Poche 1978#, 63-66., and Mercandiniho sady založeny z podnětu hraběte z Mercandinu (1841-1845). Barokní socha alegorie byla údajně přivezena z Hrádku u Sušice a instalována do prostoru před kolonádou roku 1867 (Deník klatovského zahradníka Michaela Bullmanna). Zámek v Hrádku vlastnili Desfoursové (stavební aktivita v letech 1731-1775).
Dva reliéfy na schodišti radnice v Klatovech: Dvě alegorické sochy žen. Žena, odhalená ňadra, sedí v křesle, v levé ruce drží váhy a zákonník, v pravici svazek prutů - Spravedlnost. Nahá žena sedí v křesle, kolem beder drapérie, v levé ruce drží ošatku s chleby, v pravici chléb - Dobročinnost., Fišer 2011#. (http://socharstvi.info/realizace/spravedlnost-dobrocinnost/ (21. 1. 2013)., and Oba reliéfy věnoval Kroužek Klatovanů v Praze.
Na atice průčelí budovy stály před rokem 1968 alegorické sochy z hornobřízské polévané kameniny: Průmysl (muž, kovadlina, kladivo), Zemědělství, Obchod a Spořivost (žena s dítětem)., Krejčová, M., Spořitelna v Klatovech. Architekt Jindřich Freiwald. ...aneb každé české městečko má svého Baťu a svého Freiwalda. In: Pars Pro Toto, 8/2008, s. 16-25., Fišer 2011#. (http://socharstvi.info/realizace/prumysl-sporivost-obchod-zivnost/ (21. 1. 2013)., and Na sochařskou výzdobu budovy byla vypsána soutěž, modely jsou zachovány ve sbírce klatovského muzea. Sochy byly pro špatný stav odstraněny, patrně někdy mezi lety 1965-1968.
Ve druhé místnosti druhého patra zámku na stěnách velkoplošné výjevy v iluzivní architektuře. Figurální scéna v krajině: alegorie obchodu. Vlevo schodiště s dvojicí muže a ženy, architektura, v přístavu na molu tři figury, jeden valí sud. V dálce maják, vpravo loď s rozepjatými plachtami., Poche 1978#, 89., and Alegorie ze současného života, podle Ripy (Ripa, 1758-1760, úvodní ilustrace k části III, č. XLI. s textem "Cum dabit aura viam, praebebit carbasa ventis, Portubus exierant, vela parabit iter"). Na původní předloze je na molu zobrazen Merkur (obchod), který zde chybí.
Ve druhé místnosti druhého patra zámku na stěnách velkoplošné výjevy v iluzivní architektuře. Vlevo od dveří alegorické zobrazení odvahy: v popředí muž ve zbroji, zápasí se lvem, v pozadí aréna, na tribunách bohatě odění orientálci. V aréně nahý bojovník, za ním vítěz mu utíná hlavu., Poche 1978#, 89., and Personifikace odvahy. Vítěz je Georg Kastriota, národní hrdina Albánie a bojovník s Turky . Malba kopíruje rytinu z Ikonologie Caesare Ripy (C. Ripa, Augsburg: Johann Georg Hertel, 1758-1760, část III, č. 66).
Ve druhé místnosti druhého patra zámku na stěnách velkoplošné výjevy v iluzivní architektuře. Žena se lvem, v ruce drží meč, na zemi leží štít s vyobrazením ohně. V pozadí skupina šlechticů na pasece v souboji na koních, v průhledu zámek., Poche 1978#, 89., and Personifikace jedné ze čtyř lidských charakterů (povah). Malba kopíruje rytinu z Ikonologie Caesare Ripy (C. Ripa, Augsburg: Johann Georg Hertel, 1758-1760, část III, č. 107), liší se však ústřední postavou, původní výjev muž se lvem, v tomto případě je to žena.
Ve druhé místnosti druhého patra zámku na stěnách velkoplošné výjevy v iluzivní architektuře. Kartuš s figurálním výjevem - žena, křidélka u hlavy, v pravé ruce drží zrcadlo, v levici triangl, v klíně má kouli. Za ní pult se dvěma globusy, za ní množství knih v knihovně. V knihovně dva učenci. U nohou ženy sedí putto a čte svitky. Za kartuší dva obelisky., Poche 1978#, 89., and Personifikace vědění (znalostí a vědomostí), malba kopíruje rytinu z Ikonologie Caesare Ripy (C. Ripa, Augsburg: Johann Georg Hertel, 1758-1760, část III, č. 188).
Ve druhé místnosti druhého patra zámku na stěnách velkoplošné výjevy v iluzivní architektuře. V popředí alegorie zraku: muž stojí u obelisku, za ním sfinga na soklu a architektura. Muž se dívá do zrcadla, dole kartuše, kde je zobrazen letící pták., Poche 1978#, 89., and Personifikace zraku. Malba kopíruje ústřední výjev z rytiny v Ikonologii Caesare Ripy (Ripa, 1758-1760, část III, č. 110).