Nároží vpravo nahoře pod římsou, první dvojice zleva: bezvousý mladík s kyjem na pravém rameni, kolem beder má uvázanou lví kůži pravicí drží fasces (Theseus); vedle stojí žena, pravou rukou společně s mladíkem drží fasces (Republika). Druhé sousoší: žena drží v pravé ruce svěšené podél těla palmovou větévku, v pozdvižené levici drží vavřínový věnec (Victoria); vedle ní stojí vousatý muž v čapce, drží kladivo spočívající na kovadlině (Vulkán). S tímto výkladem korespondují sochy nad edikulou: zleva nahá mladá žena (Venuše) držící štít s portrétem vousatého muže (Michelangelo?) - alegorie Umění, vpravo nahý mladý muž drží v pravé ruce pochodeň, vedle něho svitek, v levé ruce drží okřídlené kolo, u jeho nohou foukající andílčí hlava - alegorie předpokladů Pokroku., Medvey 1939, s. 59; Déry 1991, s. 40; Gábor s 2002, s. 15-17., and Žena, která společně s mladíkem drží fasces - symbol republiky, jako celek představuje personifikaci Athénské republiky. Dvojice stojící vedle, Victoria a Vulkán (oslava vítězství Průmyslu). S tímto výkladem korespondují sochy nad edikulou (alegorie Umění a Pokroku). Postavy na nároží vpravo lze jako celek interpretovat jako alegorii Občanské svornosti a Hospodářské prosperity.
Mědiryt (23, 8 x 16 cm), podle B. Sprangera: Herkules (nahý se lvíkůží přes pravou ruku, kyj přes rameno), vedle něj Minerva (přilba, aegis, dlouhá tunika) a Virtus (antická zbroj, meč a kopí). Všechny tři postavy se drží za ruce. Za Herklulem je nalevo v pozadí vidět skupina lidí holdující jídlu a lásce (muž se zdviženým pohárem, muž pijící z číše, objímající se dvojice). Herkulovu volbu naznačuje Amor s caduceem, který letí nad Herkulem a ukazuje na vrchol hory napravo, kde stojí chrám Ctnosti, k němuž se šplhají lidské postavy. Na vrcholu chrámi Victoria (věnec a palmová ratolest), ve dveřích chrámu Ctnost, před níž klečí člověk., Konečný 1998#., and Mýtus o Herkulovi na rozcestí je známý z Xenofontových "Vzpomínek na Sókrata/ Memorabilia" (60. léta 4. stol. př. Kr.) a z Ciceronova díla "O povinnostech/ De officiis" (43 př. Kr.) Do evropského povědomí mýtus uvedl Francesco Petrarca svým spisem De vita solitaria (1346-1356). Pod rytinou je latinský text, který doporučuje sledovat příklad nejen Herkula, ale také Scipiona mladšího, protagonistu slavné šesté knihy (známé také jako "Somnium Scipionis") Ciceronova spisu O státě. Text identifikuje letící postavičku jako Amora (Cupidine sane) a postavu napravo jako Virtus (virtutis ductu).
V parku pískovcová socha na soklu., Anděl 1984#., and V parku dochováno několik prázdných klasicistních podstavců soch, původně byl v parku větší počet antických božstev. Dochovány pouze čtyři - Minerva, Mars, Herkules a Cérés.
Nad hlavním průčelím bronzové sousoší: čtyřspřeží panterů táhne vůz, v něm stojí Bakchus, v pravé ruce thyrsos, vedle něho stojí Ariadna. and Die Quadriga schuf der Bildhauer Johannes Schilling. Die triumphale Brautfahrt beschreibt er selbst wie folgt: "Bacchus und Ariadne halten, Begeisterung und Freude bringend, festlichen Einzug bei den Menschen". (2)Die Quadriga schuf der Bildhauer Johannes Schilling. Die triumphale Brautfahrt beschreibt er selbst wie folgt: "Bacchus und Ariadne halten, Begeisterung und Freude bringend, festlichen Einzug bei den Menschen". (2)
Před hlavním vchodem do zámku, pod sloupovým portikem, dvě pískovcové sochy: dvě postavy nahého muže s plnovousem, na hlavě lví kůže, opírá se o kyj (Herkules). and Sochy jsou zde druhotně umístěny, původně stály na zámku Karviná-Ráj. Zámek byl roku 1980 zbořen.
Olej na dřevě (28 x 22,5 cm): Herkules v ženských šatech (čepec, náušnice), za ním Omfalé (lví kůže), podává Herkulovi vřeteno., Fučíková 1997#, no. I/86, and O tématu srov. Exemplum: Herkules a Omfalé.
Pískovcová plastika v nadživotní velikosti. Stojící nahá postava, kolem beder a na ramenou lví kůže, která pokrývá i hlavu. and Kovařík 2006#, 104-107.
Kabinet , dřevo, řezba (v. 127, š. 117, hl. 35 cm). Na zásuvce: Herkules., Mžyková 1994#, 111-112, č. k. 80., and Tento kus pochází, podle záznamu nalezeném v kabinetu po odkrytí zadní stěny, z Plzně - patrně z císařského (habsburského) domu na náměstí vedle radnice. Dům ve městě využíval císař Rudolf II. při svých cestách.
Pískovcová socha muže s plnovousem, stojí u kmene stromu, kolem beder kůže lva, oběma rukama svírá batole visící hlavou dolů., Kovařík 2006, 162-163., and Jedna plastika ze souboru šesti soch, postavených původně na pilířích zadní okradní zdi zámeckého parku. Dnes sejmuty, některé nědochovány. Tuto sochu, která patří k těm již zničeným, interpretuje V. Kovařík jako Saturna požírajícího své dítě, námět, který byl v souboru Křimických plastik vícekrát opakován. Nicméně, vzhledem k přítomnosti lví kůže by se mohlo jednat spíše o Herkula, který v záchvatu šílenství zabil své děti.