Po straně arkýře Lukrécie a Orfeus. Celá fasáda je pokryta figurálními výjevy s biblickou tematikou a německými nápisy. Výjevy jsou zarámovány do iluzivního architektonického rámce. Nad oknem arkýře datum 1547, pod arkýřem 1548 a monogram mydláře Wolfganga Schneidera doprovázený jeho merkou, mydlářskou kádí. and Chamonikola 1999#, č. 110.
Galerie sgrafiotových portrétů na fasádě začíná v levém horním rohu portréty císařů Karla V., Ferdinanda I., Maximiliána II. a pokračuje Frederikem Dánským, Zikmundem II. Polským, saskými kurfiřty a vévody, německými velmoži, arcibiskupy, protestanskými duchovními, válečníky Mikulášem Zrinským, ruským velkoknížetem Vasilem III., tureckým sultánem Solimanem I. Velikým, vše podle ilustrací Agricola 1587 (nebo jiné vydání). V přízemí napravo od portálu dva architektonické průhledy. and Jednopatrový dům, atikový, vnitřek rekonstruován. Průčelí tříosé s plochou fasádou, zdobenou sgrafity uspořádanými do čtyř pásů s medailony v rolverkových rámcích, v nich polopostavy s fragmentárně dochovanými nápisy.
Bývalý pivovar ze 2. pol. 16. století, přestavěn ve 2. pol. 19. století (snesena původní atika a původní střecha nahrazena mansardovou). Sgrafita odkryta 1964-1966, restaurována (D: Křička, M. Kolář). V patře nalevo perspektivní architektonický průhled s otevřenou arkádovou lodžií o dvou patrech. V 1. patře výjevy z Genese: Potopa s Noemovou archou, Opilý Noe, Stavba Babylonské věže, Abraham a Melchisedek, Abrahamova oběť, Sára vyhání Hagar, Andělé u Abrahama, Lot a jeho dcery, Anděl utěšuje Hagar a Ismaela na poušti, Abraham obětuje Izáka, Rebeka u studny, Abrahamův pohřeb, Ezau prodává Jákobovi prvorozenectví, Izák žehná Jákobovi, Jákobův sen o nebeském žebříku, Jákob a Ráchel, Jákob třídí Labanova stáda, Labanova zášť se stává požehnáním, Jákobův zápas s andělem, Jákobovo smíření s Ezauem, Jákobovi synové Simeon a Lévi mstí pohanu sestry Díny. Výjevy vesměs podle T. Stimmera, 1576; V. Solise, 1566. V přízemí dva Géniové a dva fragmenty výjevů z Knihy soudců: Samson a lev (dle J. Ammana), Samson nese vrata Gázy. Na pravé straně od portálu tři architektonické perspektivní průhledy. and Perspektivní průhledy s architekturou sloužící jako dekorační prvek mají původ v antickém římském umění.
Jednopatrový dům s arkádami. V loubí zbytky nástěnné malby, na boční fasádě, nad západním bočním pasem snad Orfeus hrající zvířatům (zachována dvě zvířata a nohy stojící postavy) a snad Herkules zabíjející Caca (muž v dobovém oděvu v levé ruce drží napřažený kyj, pravou drží muže s mečem za vlasy). and Chamonikola 1999#, č. 106.
Na fasádě jsou zobrazena biblická témata rámovaná iluzivní architekturou ozdobenou girlandami. Nad pravým oknem štítu dvě hlavy jednorožců. Pod okny vpravo štít se dvěma soukenickými střelami a monogramem PP, nad krakorci v přízemí letopočet 1547. Pod obloučkovou římskou personifikace deseti lidských věků, u každého je tabulka s fragmentárně dochovaným německým nápisem., Chamonikola 1999#, č. 109., and Nejstarší dochované figurální sgrafito. Alegorické vyjádření deseti lidských věků je v umění těsně svázáno s vnímáním alegorií ročních dob. Lidský věk - dětství, mládí a stáří - byl topos oblíbený již v antické literatuře. Oidipus vyřešil hádanku, kterou mu v Thébách položila Sfinga. Který živočich má jen jeden hlas, ale přitom má někdy dvě nohy, někdy tři, někdy čtyři, a je nejslabší, když jich má nejvíc? Oidipus odpověděl: Člověk, protože jako batole leze po všech čtyřech, v mládí stojí pevně na dvou a ve stáří se opírá o hůl (Sofoklés, Král Oidipus, 429-425 př. Kr.).
Severní starana náměstí - Dům čp. 88, z roku 1585, bohatá figurální sgrafitová výzdoba: mythologické výjevy -Ikarův pád, sebevražda Ajaxova, Aeneas a Anchises. Inspirace Ovidius, Metamorfózy, podle V. Solise. Výzdoba je shodná se sgrafity domu v Retzu v Dolních Rakousích. Další výzdoba biblické výjevy a podobizny rakouských vévodů. and Poche 1980#, s. 350.
Jednopatrový dům z doby po polovině 16. století. Nad portálem letopočet 1573, znak kožešnického cechu nesený dvěma lvy a iniciály HL. Výzdoba rozdělena do pravoúhlých polí. Okna rámována rolverkovou ornamentikou prostřídanou květy. Nad okny patra pás potrétů šesti učenců v kruhových medailonech, třetí patrně podle portréty Erasma Rotterdamského, pátý patrně podle portrétu Luthera a šestý patrně podle portrétu Jana Husa. Okna patra oddělena kandelábrovou úponkou v květináci. Pod oknem přízemí znak okžešnického cechu a tři medailony s učenci doprovázené poškozenými nápisy, první zobrazuje Martina Luthera s knihou, druhý patrně Philippa Melanchtona se svitkem, třetí patrně Pietra Matthioliho s květinou. Vjezd rámován hermovkami, okno přízemí lemují ozbrojenci v iluzívní bráně.
Nástěnné malby v interiéru, ve světnici v patře u okenních výklenků iluzivní táflování, rozvilinový ornament a medailony s portréty Jáchyma a Zachariáše z Hradce., Chamonikola 1999#, č. 112., and Portrétní medailony Jana a Zachariáše z Hradce v interiéru měšťanského domu.
Kdysi jedno z nejvýznamějších šlechtických sídel v Evropě, Slezské Versailles. Zámek, v interiéru bohatá ornamentální výzdoba - figurální štukatura a fresky, park, v něm mnoho staveb (byzantský chrám) a soch. Téměř nic se nedochovalo.
Pískovcová socha: Atalanté v přepásaném oděvu pod kolena, ve zdvižené pravici drží cíp oděvu, levou rukou hladí vedle ní stojícího psa s obojkem a vodítkem vedoucím v Atalantině pravici., Poche 1965#, 119-120., and V odborné literatuře byla socha identifikována jako Diana, ale jedná se nepochybně o zobrazení Atalanté, protože protějšková socha na pravé straně atiky zobrazuje Meleagra s kančí hlavou (Sloup, zámek, Meleagros). Gesto pravé ruky Atalanté, sochař patrně převzal z Perrierovy rytiny podle antické sochy Diany ze sbírky della Valle v Římě, která byla v 17.-18. století považována za Atalantu (Perrier 1638, 71). Ohlas této rytiny najdeme v soše Atalanty, kterou vytvořil v letech 1668-1675 Mandík (Kroměříž, Květnice, Kolonáda, 13: "Atalanté"). Bibliografie sochy Diany z Perrierovy rytiny, která je dnes ve florentském Palazzo Corsini (inv. EA 4075): Clarac 1826-1855 (V, 1851, 2026B); Dütschke 1874-1882, 106 (zahrada Palazzo Corsini ve Florencii); Reinach 1906, 503; LIMC II 1 s.v. Artemis/Diana 27b.