Barokní zámek 1690-1693, přestavba novogotická postupně od 1822, v interiéru okna jídelny krajina s Merkurem, and Wirth 1960; Vlček, Encyklopedie českých zámků 1994, s. 239-240; Sychrov, státní zámek a památky v okolí, Praha 1960,
Portál do zámecké sala terreny na straně zahradního průčelí s dvojicí soch nesoucích balkon. Vlevo Herkules, lví kůže, vpravo Atlás, drapérie kolem těla. and Poche 1982#, s. 81-82.
Pískovcové sousoší: hrabě Špork (soudobý oděv, kniha v ruce) s hlavou obrácenou k nebesům jede do oblak na dvoukolovém voze, který tlačí putti. Nad hrabětem stojí Minerva (přilba), drží ho za ruku a v levici pozdvihuje k nebesům svůj štít., Poche 1965#, 116-117, and Socha vznikla jako dar majiteli Valče, Janu Ferdinandovi Kagerovi hraběti z Globen, a jeho dceři.
Olověná plastika stojící nahé ženy, která si upravuje na rameni drapérii a ohlíží se nazpět, u jejích nohou delfín., Rusina 1983, s. 92, and Rakouský sochař Donner, který v letech 1728 - 1739 pracoval jako chráněnec arcibiskupa Imre Esterházyho v Bratislavě (uherská Pozsony) na výzdobě katedrály vytvořil tuto plastiku pod vlivem římské kopie řecké sochy ze 4. století př. Kr. Plastika byla známá pod názvem Venuše vystupující z lázně, nebo "kallipygos" (s krásným pozadím). Dívka se ohlíží údajně do vody, kde se odráží obraz jejího těla, který sama obdivuje. Bronzový řecký originál byl v hellenistickém období vytesán do mramoru, ve 2. století př. Kr., byl ve sbírce Farnese (Inv. Mann 6020), od roku 1802 v Neapoli, ale byla známá již v 18. století. (Neapol, Národní muzeum, mramor, 3. - 1. století př. Kr., inv.č. 314). Autor navštívil Itálii, kde mohl sochu vidět, ale patrně znal předlohu jen z grafických reprodukcí, nebo z odlitku (vídeňská Lichtenstejnská sbírka). Toto schema však bylo v 18. století velmi dobře známé a oblíbené, dokonce se vyráběly sériově drobné repliky v porcelánce v Sevres. Plastiky z 18. století určené jako výzdoba parků jsou například v také parku zámku Karlsruhe, či ve Versailles.