Velkomoravský šperk. Stříbrné nákončí opasku, na lícní straně fantastické zvíře (medvěd nebo žába (?)), na rubu motiv ženy s pozdviženýma rukama, v pravici drží tabulku a v levici roh hojnosti., Chadraba 1984#, sv. I/1, 41-41., and Archeologický nález z hradiště Valy u Mikulčic (Hodonín), hrob 240. Doklad přebírání pozdně antické ikonografie v prostředí Velkomoravské říše. Zvíře zobrazené na rubu nákončí bývá interpretováno jako personifikace zla, postava jako bohyně vítězství Viktorie. Podobně je bohyně zobrazena např. na langobardských mincích ze 4. století (Ticinum), nebo na nadočnicové destičce přilby langobardského krále Agilulfa (590 - 614, Florencie, Bargello). Okřídlená bohyně zde drží v pravici tabulku s nápisem, v levici roh hojnosti. Tabulky s údaji o vítězných bitvách byly nošeny při antickém římském triumfu, rovněž roh hojnosti je římským triumfálním atributem.
Soubor litých bronzových opaskových kování. Čtyři nákončí s úponkou a kruhová kování s figurálním motivem (Nereida jedoucí na mořské obludě)., Lutovský 2001#, 78., and Archeologický nález z lokality Hevlín (Znojmo). Jeden z nejstarších příkladů antikizujících ornamentálních motivů v našich archeologických nálezech. Ornament je inspirován antickou rostlinnou úponkou (akant). Figurální motiv představuje Nereidu jedoucí na hippokampu. Jsou to motivy, které se často objevovaly na textilních nášivkách zdobících antické tuniky (dochovány pouze z Egypta, tzv. koptské textilie). Nález je zařazen mezi výrobky slovansko-avarské kultury. Soudí se, že jsou to výrobky pozdně antických a byzantských dílen, které se přizpůsobily vkusu Avarů, ale patrně to byli i domácí tvůrci, kteří se mohli byzantskými motivy inspirovat.
Po stranách vstupního portálu do tzv. d' Elvertova křídla, pod balkonem polofigury dvou Herkulů, přes hlavu pokrávka - lví hlava, kolem těla ovázány tlapy lví kůže. and Portál přenesen v osmdesátých letech 19. století z paláce Mitrovských.
Kašna se sousoším: na soklu postava říčního boha (nádoba na vodu) a žena s rohem hojnosti, drží drapérii (oblak?), na ní orel, nad muší stojí Merkur (okřídlená čapka), v levé ruce kaduceus., Samek 1994,, and Sousoší z původní kašny Čtyř živlů (dvě mužské figury, žena s rohem hojnosti a Merkur) stálo na náměstí Svobody, kašna zrušena v 19. století a torzo sousoší přeneseno do Biskupského dvora. Figury byly patrně alegorickým vyjádřením živlů - Země, Voda, Vzduch, Oheň.
Bronzové torzo stylizované nahé ženské figury na soklu. and Encyklopedie dějin města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=1044&qt=&qc= (27. 1. 2013)).
Pískovcová plastika nahé ležící ženy., Encyklopedie dějin města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=980&qt=&qc= (27. 1. 2013))., and Soch na dnešní místo umístěna roku 2004.
V parku před sloupovou kolonádou obelisk., Samek 1994#, 213., Kuča 2000#, s. 94., and Jedná se o oficiální stavbu, kterou inicioval moravský místodržící, na památku ukončení francouzských válek (1815).
V parku sloupová kolonáda., Samek 1994#, 213., Kuča 2000#, s. 94., Encyklopedie dějin města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=347 (27. 1. 2013))., and Kolonáda byla zbudována na místě původního dřevěného klasicistního altánu.
Opona (800x560cm) s figurálním výjevem. Uprostřed Apollón a Múzy na Akropoli před chrámem Pallas Athény., Databáze českého amatérského divadla: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=opona&id=17, and Autor spolupracoval se členy divadelního konsorcia, společnosti, která se orientovala na vybavení interiérů a scénicko-technické zařízení divadel (C. Brioschi a H. Burkhart) Šenkýř, Miloš - Veselá, Jiřina: Hledá se opona pro divadlo, Lidové noviny 24. listopadu 2008.