Výzdoba stropu sníně ve druhém patře zámku., Zázvorková 1932#., and Smrt Dido podle rytiny G. J. Rossiho podle Petra Testy, příchod Aeneův do Latia podle rytiny J. Fr. Greutera podle Pietra da Cortona, únos Sabinek podle obrazu Enea Vicco, rytého Tomášem Barim.
Výzdoba stropu síně ve druhém patře zámku., Zázvorková 1932#., and Smrt Dido podle rytiny G. J. Rossiho podle Petra Testy, příchod Aeneův do Latia podle rytiny J. Fr. Greutera podle Pietra da Cortona, únos Sabinek podle obrazu Enea Vico, rytého Tomášem Barim.
Výzdoba stropu síně ve druhém patře zámku., Zázvorková 1932#., and Smrt Dido podle rytiny G. J. Rossiho podle Petra Testy, příchod Aeneův do Latia podle rytiny J. Fr. Greutera podle Pietra da Cortona, únos Sabinek podle obrazu Enea Vico, rytého Tomášem Barim.
Výzdoba stropu sníně ve druhém patře zámku., Zázvorková 1932#., and Smrt Dido podle rytiny G. J. Rossiho podle Petra Testy, příchod Aeneův do Latia podle rytiny J. Fr. Greutera podle Pietra da Cortona, únos Sabinek podle obrazu Enea Vicco, rytého Tomášem Barim.
Výzdoba stropu síně ve druhém patře zámku., Zázvorková 1932#., and Smrt Dido podle rytiny G. J. Rossiho podle Petra Testy, příchod Aeneův do Latia podle rytiny J. Fr. Greutera podle Pietra da Cortona, únos Sabinek podle obrazu Enea Vico, rytého Tomášem Barim.
Nástěnná malba. Část nedochované výzdoby stropu biskupské rezidence. Uprostřed ve štukové kartuši figura nahého okřídleného chlapce s přilbou, kolem těla vlající drapérie, v pravé rtuce pochodeň, v levé kniha. Nad hlavou génia v oblacích je vozové kolo s loukotěmi, v nich je vpletena nápisová páska. Centální motiv lemují čtyři menší kartuše s putti držícími hudební nástroje (loutna, housle, kastaněty, triangl)., Togner 2010#, 55., and Výzdoba stropu není zachována ve své původní podobě, roku 1899 byla restaurována a částečně přemalována. Ve svém celku je alegorií poznání.
Togner 2010#, 55. and Výzdoba stropu není zachována, zanikla v 19. století (1837 – 1853). O tématech informuje pouze moravský historiograf Jan Petr Cerroni (1753-1826).
Kresba perem (190x300mm, list 40/33). Návrhy na sochy čtyř stojících múz - zleva žena s loutnou, žena s amorkem, žena s harfou, žena s globem a kružítkem u nohou., Togner 2008#, 69-79, pozn. 9., and Ze souboru kresebných návrhů A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou prokazatelně jeho autorskými díly.
Kresba perem (180x300mm). Čtyři alegorické postavy mužů s různými atributy charakterizujícími lovce příslušných světadílů., Togner 2003#, 69-79, pozn. 10., and Ze souboru kresebných návrhů A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou prokazatelně jeho autorskými díly.
Kresba perem (90x320mm). Sokl v podobě nádoby, nad ní dvě ležící figury a stojící ženská postava., Togner 2003#, 69-79, pozn. 6., and Ze souboru kresebných návrhů A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou prokazatelně jeho autorskými díly. Sousoší ilustruje jednu ze sedmi epizod ze života bohyně Flory podle vydání botanické knihy G. B. Ferrariho. Dva líní bratři - Brucas a Limax, špatně pracovali v její zahradě a proto je Flora proměnila ve slimáky. V antické mytologii však příběh není doložen, zmíněna je pouze zahrada, kterou Floře věnoval jako svatební dar její manžel Zephyrus.