Kresba perem (190x300mm). Zleva návrhy na sousoší: stojící postava žáby-muže v rákosí, stojící postava nahé dívky, kterou za nohy drží Pan, postava půl člověka půl delfína, ležící muž, nad ním lkající dívka., Togner 2003#, 69-79, pozn 7., and Ze souboru kresebných návrhů na výzdobu zahrady a sala terreny v Kroměříži od A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou jeho autorskými díly. Sousoší jsou tematicky inspirována proměnami - sedlák proměněný Latonou v žábu, Syrinx se mění v rákos, námořník proměněný Bakchem v delfína, Pyramus a Thisbe.
Kresba perem (190x300mm). Čtyři alegorické kompozice - zleva mladík spočívající hlavou na kameni, nad ním labuť, mladík s hlavou jelena, u pasu roh, v pravici kopí, u nohou pes, třetí jsou dva říční bozi s dlouhým plnovousem, poslední je nymfa., Togner 2003#, 69-79, pozn. 8., and Ze souboru kresebných návrhů na výzdobu zahrady a sala terreny v Kroměříži od A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou jeho autorskými díly. Návrhy ilustrují proměny lovce Fylia v labuť, Aktaióna v jelena a nymfy v květiny.
Návrh na dvě alegorické plastiky (kopie?), kresba perem (190x300mm). Vlevo stojící mužská figura, na hlavě okřídlená helma s chocholem, vpravo stojící mužská postava, na hlavě a na zádech náznak křídel (?)., Togner 2003#, 69-79, pozn. 5., and Ze souboru kresebných návrhů na výzdobu zahrady a sala terreny v Kroměříži od A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou jeho autorskými díly. V tomto případě se patrně jedná o kopii jeho návrhu.
Kresba perem (190x300mm). Tři stojící postavy - zleva muž s okřídlenou čapkou na hlavě, štěpařský nůž v pravé ruce, v levici hůl ukončenou větévkami (Ars), žena se zdůrazněnými ňadry, korunou na hlavě a se dvěma putti u nohou (Natura), žena držící v levé ruce trs rostlin, v pravici motyka (?), u pravé nohy nástroj (Industria)., Togner 2003#, 69-79, pozn. 5., and Kresba byla součástí (list č. 40/31) souboru návrhů na výzdobu zahrady a sala terreny v Kroměříži od A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou jeho autorskými díly. Alegorie - Umění (zahradnické) upravuje, Příroda rozvíjí, Přičinlivost dokončuje.
Olej na plátně. Scéna v krajině, u skály je připoutána za levou ruku Andromeda, přes skalisko je přehozena drapérie. Z moře se vznořuje drak. V oblacích Perseus na okřídleném koni. and Togner 2010#, 121-122.
Kresba olůvkem (190x300mm). Návrh dvou alegorických sousoší - postava ženy s úlem, částečně pokryta včelami, dvojice žen s rohem hojnosti., Togner 2003#, 69-79., and Ze souboru kresebných návrhů na výzdobu zahrady a sala terreny v Kroměříži od A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou jeho autorskými díly. V tomto případě jde patrně o kopii jeho návrhu.
Kresba perem (180x180mm). Zleva (A) stojící ženská postava - Venuše, u jejích nohou dítě - Amor, vpravo mužská figura padající do sudny, hlava ponořena, jeho nohy se již mění v květinu., Togner 2003#, 69-79, pozn.4; Daniel, Perůtka, Togner 2009, 81-83., and Ze souboru kresebných návrhů A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou prokazatelně jeho autorskými díly. Oba tyto návrhy sousoší byly realizovány a dnes stojí v prostorách sala terreny v Kroměříži. Venuše zraněná trnem růže a Narcis topící se ve studni (sochař Fedele, 1688-1692).
Nad bází s čtveřicí mořských koňů chrlících vodu stojí na skalisku socha Neptuna s trojzubcem, kolem jeho nohou vodní rostliny a nádoba s vytékajícíc vodou. and Nádrž kašny vytvořil kameník Scholler, sochu Neptuna Michael Mandík.
Malba na stropě zahradního pavilonu, nad iluzivní architekturou průhled do oblak, kde jsou zobrazena olympská božstva., Mádl 2011#, 370, 372., and Autorství je připsáno dvěma italským malířům, kteří zde vytvořili dílo ve stylu tzv. boloňské kvadratury, představující iluzi architektury, nad níž je průhled do volného prostoru. Malba je pokračováním starší boloňské tradice perspektivní iluzivní malby, která byla malířům dobře známá z publikovaných traktátů (Vignola, Le due regole della prospettiva, 1583; Giulio Troili, Paradossi per Pratticare la Prospettiva, 1683).