Dvoupodlažní nájemní dům. V prvním patře, nad portálem, dvě alegorické ženské postavy. Jedna žena drží v pravé ruce palmovou ratolest, druhá se opírá o lyru, na čele má stuhu (ténii)., Déry 1991, s. 156., and Žena na levé straně patrně zobrazuje vítězství Ctnosti, žena vpravo patrně múza Erató, personifikace hymnického básnictví opěvujícího historii národa (ténie ve vlasech, lyra: atribut barda, bájného potulného pěvce a básníka).
Olej na plátně (87, 5 x 133 cm): Paris (plášť) sedí pod stromem a předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor (luk). Nad Venuší letí puto s věncem. Napravo sedí Minerva, plášť okolo dolní poloviny těla, pravici na štítu, na zemi přilba a kopí, vedle pes. Nalevo od Venuše Juno. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť) se zdviženou rukou. V levém dolním rohu říční bůh, napravo v pozadí skupina nahých říčních božstev na mořském břehu., Fusenig 2010#, č. 24 s. 138-139., and K obrazu je dochována přípravná kresba (Paris, Louvre) a její varianta (Wien, Albertina). Obraz byl často kopírován, k jeho popularitě přispěla Sadelerova grafická reprodukce z roku 1589. V rudolfinském umění najdeme jeho ohlas na stříbrné medaily Jana Vermeyena z doby před rokem 1608.
Nad kolčím štítem s erbem zesnulého, nad nímž je kandelábrový oblouk nesený dvěma nahými okřídlenými putti. Reliéf je nepatrně obměněnou variací na náhrobek Viléma z Pernštejna v témže kostele., Hrubý 2003#, 128-130., and Styl reliéfu souvisí se sochařskou výzdobou portálu zámku v Pardubicích.
Nad kolčím štítem s erbem zesnulého, nad nímž je kandelábrový oblouk nesený dvěma nahými okřídlenými putti., Hrubý 2003#, 128-130., and Styl reliéfu souvisí se sochařskou výzdobou portálu zámku v Pardubicích.
Zámek stavební činnost od 1585 - 1630. Renes. sgrafita kolem celé stavby 1590, rest. 1886 Kirchnerem. Stropy s barokními malbami: Hostina na Olympu (podle mědirytu M. Küsela zobrazujícího výjev opery Il pomo d´oro, uvedené ve Vídni r. 1668, alegorie a postavy antických bohů, Paridův soud, Průvod Fauna a Fauny, Láomedón a Hésioné, antičtí bohové, Merkur a Argus, Dračí setba (Kadmos a vojsko z dračích zubů) , Vertumnus a Pomona (1690?, V dalších místnostech fresky Symbolů podle Sadelerových ilustrací k Symbola varia od J. TZypotia a O. Strady z poč. 17. století, erotické emblémy (rady příštímu vládci) podle mědirytů E. Quellina a P. Danoota k Symbola Christiano-Poetica od Diega Saavery Fajarda, vyd. 1640. and Poche 1977, s. 318.
V šesté místnosti vlevo od vchodu nástropní freska, v šestiúelníkovém rámu figurální scéna v krajině. Dole sedí žena, hraje si s dětmi, vedle ní leží lev. and Poche 1977#, s. 318-319.
Dámský salonek, jedenáctá místnost zleva od vchodu. Nástropní freska, malý Faun vede kozu, před ním Faun nese na hlavě koš s révou, před ním na koze jede Faunka a její dítě. and Poche 1977#, s. 318-319.
Třetí místnost zleva. Nástropní freska, figurální scéna v tmavých oblacích a sloupové architektuře. U dlouhého stolu sedí olympští bohové, dole pod ním servírují pokrmy vedle lidí i Satyři. Z oblak nad scénou s hostinou háže mezi hodující bohyně sváru zlaté jablko., Poche 1977#, s. 318-319., and Fresková výzdoba stropu byla provedena podle jednoho z grafických listů (Matthaeus Küsel), ilustrace k opeře Zlaté jablko (Lodovico Burnacini, Il Pomo d'Oro, opera uvedena ve Vídni roku 1668).
Freska v oválném rámu, umístěném po straně výjevu s Hostinou antických bohů. Žena jedoucí v oblacích na zlatém voze taženém pávy. and Poche 1977#, s. 318-319.
Lovecký pokoj, třináctá místnost zleva od vchodu. Nástropní freska, scéna na břehu moře s architekturou, v pozadí hradby města a hory. Na moři Neptun v mušli, vezou jej Tritóni, drží trojzubec. Na břehu klečí dívka, kolem její rodina - král (koruna) stojí opřený o sloup. and Poche 1977#, s. 318-319.