Kresba perem (18,5 x 14 cm): nahý Herkules rorzkročený, v pravici kyj, v levici šaty., Fučíková 1997#, 99, I/317, and Patrně příprava pro sochu, nebo reliéf s herkulovským tématem. Vries vytvořil sochu se stejným námětem, ale pojatým zcela jinak, již okolo roku 1603 (Paris, Louvre, Herkules a Nessos ).
Řezba ve skle: Juno (žezlo) a Jupiter (vousy, blesky v ruce) se objímají na oblaku, napravo orel, nalevo páv., Kappel 1998#, 254., and Podle kresby Bartholomea Sprangera z doby kolem 1587 (Braunschweig, Herzog Antin Ulrich-Museum).
Olej na dřevě (49 x 76 cm): v průhledu antickými ruinami je vidět panorama Říma s chrámem sv. Petra a Andělským hradem., Fučíková 1997#, I/103, and Stevens obraz nenamaloval podle skutečnosti, ale podle římských kreseb Jana Brueghela (srov. kresbu Pohled na Řím, 1594, Darmstadt, Hessisches Landesmuseum).
Na dně je vyryt erb a nápis, z něhož vyplývá, že miska byla zhotovena roku 1508 pro humanistu Augustina Olomouckého - Käsenbrota . Do stěn misky jsou vloženy antické mince a jejich odlitky propojené rytou výzdobou podle grafických předloh Nicoletta de Modena (podle Menzhausena). Dno tvoří italská renesanční plaketa, kterou si Augustinus opatřil s největší pravděpodobností za svého studia v Padově, kde získal v roce 1494 doktorát církevního práva. Ústředním motivem plakety je okřídlené nahé dítě s hroznem vína v levé ruce, jeho pravice spočívá na jablku v misce s ovocem. Dítě sedí na cistě s kulovými nožkami, dole jsou dva spletení hadi, symbol obnovy hada svlékajícího se z kůže. Okolo celého výjevu se obtáčí nápis: GENIO LIBERO QUE PATRI., Menzhausen 1968#, 733 kat. č. 10; Bažant 2002; Konečný 2003#; Bažant 2004#., and Klíčová památka olomouckého humanismu. Bažant 2002 (anglická verze Bažant 2004): plaketu Augustin patrně chápal jako modlitbu za spasení, jako vyjádření víry, že skrz agonii smrti bude tělesnost odhozena a vnitřní člověk bude vzkříšen ve své čistotě, což měl patrně symbolizovat had svlékající se z kůže. Konečný 1999, 71 (obdobně Konečný 2003): plaketa představuje první známé znázornění Bakcha, které vyjadřuje roli tohoto božstva jako zprostředkovatele poetické inspirace a patrona básníků, jak ji na základě antické tradice definovali renesanční humanisté. Stalo se tak prostřednictvím specifického ikonografického typu okřídleného Bakcha, dosud známého jen z Pausániova popisu. Jedná se o pasáž ze třetí knihy (19,6), která však vyšla tiskem řecky až po vzniku misky (řecky v roce 1516 a latinsky v roce 1549). Výše uvedené interpretace se navzájem vylučují, ale není vyloučeno, že jsou obě pravdivé. V prvním případě se mohlo jednat o intrepretaci Augustinovu vycházející z tradičního středověkého náboženského myšlení, ve druhém o původní význam italské plakety pokoušející se o obnovu antické teorie o podstatě umělecké tvorby.
Aureus, Vitelius: hlava císaře s vavřínovým věncem, na reversu Victoria se štítem, na němž je nápis SPQR. Mince byla z misky vyjmuta v 18. století., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 75 č. 36/23., and Viz Drážďany, číše Augustina Olomouckého.
Aureus, Vespasianus: hlava císaře s vavřínovým věncem, na reversu Victoria stojící na "cista mystica", v pravé ruce drží věnec v levé palmovou ratolest. Po obou stranách hadi. Mince byla z misky vyjmuta v 18. století., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 75, č. 36/24., and Viz Drážďany, číše Augustina Olomouckého.
Aureus, Titus s vavřínovým věncem, na reversu kurulské křeslo s Jupiterovým bleskem. Mince byla z misky vyjmuta v 18. století., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 75, č. 36/25., and Viz Drážďany, číše Augustina Olomouckého.
Aureus, Domitianus: hlava císaře s vavřínovým věncem, na reversu císař na koni s pravicí zvednutou na pozdrav, v levé ruce drží žezlo zakončené lidskou hlavou. Mince byla z misky vyjmuta v 18. století., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 75., and Viz Drážďany, číše Augustina Olomouckého.
Aurues, Traianus: hlava cíésaře s vavřínovým věncem, na aversu Fortuna stojící na přídi, v parvici drží kormidlo, v levici roh hojnosti. Mince byla z misky vyjmuta v 18. století., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 75, č. 36/27., and Viz Drážďany, číše Augustina Olomouckého.
Aureus, Hadrianus: hlava císaře, na reversu Nil s chrochem a krokodýlem, drží roh hojnosti a opírá nse o sfingu. Mince byla z misky vyjmuta v 18. století., Hlobil, Perůtka 1999#, s. 75 č. 36/28., and Viz Drážďany, číše Augustina Olomouckého.