Vstupní portál Horního zámku s erby Fridricha ml. ze Salhausenu, jeho manželky Magdalény z Bünau a jejího druhého manžela z Hagenu. V obou segmentech nad vchodem figurální reliéf: dva Géniové., Poche 1977#, s. 57., Anděl 1984#, 29-33., and Okřídlená postava Génia (poloboha) s trumpetou v antice obvykle evokovala zbožštění, apoteózu. Někdy byla chápána jako alegorické vyjádření věčnosti.
Založena 1570 Ferdinandem z Lokšan, téměř intaktně zachované židovské ghetto, komplex jednopatrových staveb kolem čtvercového náměstí, v jehož středu stojí synagoga z roku 1874. Domy v jádře ze 2. poloviny 16. století, ale přestavovány v 18.-20. stol. and Poche 1977#, s. 138.
Hlavní oltář, edikula se zdvojenými volně stojícími toskánskými sloupky na podstavcích nesených konzolami. Na podstavcích i v pásu mezi nimi reliéfy. Po stranách edikuly dole pokračuje spodní římsa na konzolách nesoucích sochy, nahoře prořezávané stylizované ankóny jako křidélka. Sloupky nesou zalamované dórské kladí s římsou, v nástavci edikula tvořená karyatidami s reliéfem Zmrtvýchvstání, po stranách prořezávaná volutová křídla, nahoře attika zakončená čtyřikrát prolamovaným dórským kladím, na ní socha sv. Gotharda., Poche 1977#, obr. s. 132., and Doklad respektování teorie o vhodnosti užití architektonických řádů (decorum), dórský řád podle zásad antické estetiky doporučován pro mužské světce.
Epitaf se zobrazením rodiny zesnulého. Edikula s korintskými volně stojícími sloupky na podstavcích nesených konzolami. Na podstavcích ornament, na poli mezi nimi nápis. Dole uprostřed zavěšený reliéf v polokruhovém rolverkovém rámu. Po stranách edikuly dole pokračuje spodní římsa na konzolách, nahoře stylizované ankóny jako křidélka. Sloupky nesou zalamované s římsou, v nástavci edikula tvořená karyatidami s reliéfem Vjezdu Krista do Jeruzaléma, po stranách prořezávaná volutová křídla, nahoře trojúhelníkový tympanon, na vrcholu socha. and Poche 1977#, obr. s. 132.
Dvoupatrový dům, dříve hotel, dnes čínská restaurace v 1. patře. V bývalé hodovní síni v 1. patře a na stěnách schodiště malby kol. 1576. and Poche 1977#, s. 219.
Původní budova zničena, od 1831 cukrovar, zal. 1578 Jindřichem z Valdštejna, dostavba Henyk Valdštejn jako šlechtické sídlo s arkádami kolem dvora, arkády v 19. stol. zazděny, zabílené pozdně renes. malby : Libušin soud, Zemský soud, portréty českých králů. Sály: Královský, Libušin-Kamenný, Taneční s kazetovými stropy a nástěnnými malbami ze 16. století, 1578-1581 některé po zrušení zámku rozvezeny do jiných objektů (místní radnice, Švihov, Bělá pod Bezdězem). and Poche 1977#, s. 270.