Vstupní portál Horního zámku s erby Fridricha ml. ze Salhausenu, jeho manželky Magdalény z Bünau a jejího druhého manžela z Hagenu. V obou segmentech nad vchodem figurální reliéf: dva Géniové., Poche 1977#, s. 57., Anděl 1984#, 29-33., and Okřídlená postava Génia (poloboha) s trumpetou v antice obvykle evokovala zbožštění, apoteózu. Někdy byla chápána jako alegorické vyjádření věčnosti.
Založena 1570 Ferdinandem z Lokšan, téměř intaktně zachované židovské ghetto, komplex jednopatrových staveb kolem čtvercového náměstí, v jehož středu stojí synagoga z roku 1874. Domy v jádře ze 2. poloviny 16. století, ale přestavovány v 18.-20. stol. and Poche 1977#, s. 138.
Hlavní oltář, edikula se zdvojenými volně stojícími toskánskými sloupky na podstavcích nesených konzolami. Na podstavcích i v pásu mezi nimi reliéfy. Po stranách edikuly dole pokračuje spodní římsa na konzolách nesoucích sochy, nahoře prořezávané stylizované ankóny jako křidélka. Sloupky nesou zalamované dórské kladí s římsou, v nástavci edikula tvořená karyatidami s reliéfem Zmrtvýchvstání, po stranách prořezávaná volutová křídla, nahoře attika zakončená čtyřikrát prolamovaným dórským kladím, na ní socha sv. Gotharda., Poche 1977#, obr. s. 132., and Doklad respektování teorie o vhodnosti užití architektonických řádů (decorum), dórský řád podle zásad antické estetiky doporučován pro mužské světce.
Sál je v jižním paláci nad kaplí Všech svatých, kazetový strop s malovanou výzdobou. V obdélných řezbových rámech malované výjevy: deset z Herkulových hrdinských skutků., Mžyková 2005#., and Formální inspirací byly grafické předlohy - rytiny Cornelise Corta podle Franse Florise, dále grafiky Lucase a Jeana Duetecum (podle de Vriese), Harmena Müllera, grafiky z kartografického díla Abrahama Ortelia, Theatrum Orbis Terrarum, 1570.
Kazetový strop s malovanou výzdobou. Náměty z antické mythologie: cyklus na námět Herkulových hrdinských činů., Mžyková 2005#., and Formální inspirací byly grafické předlohy - rytiny Cornelise Corta podle Franse Florise, dále grafiky Lucase a Jeana Duetecum (podle de Vriese), Harmena Müllera, grafiky z kartografického díla Abrahama Ortelia, Theatrum Orbis Terrarum, 1570.