Kresba perem (193 x 322 cm). Figurální scéna ve stupňovité aréně soustředěná kolem podstavce, na němž stojí žena s žezlem (Filosofie). Vlevo Merkur, drží caduceus (výmluvnost a prozíravost) a Minerva, na hlavě přilba, v ruce šít a kopí (umění a moudrost) drží drapérii. Kolem podstavce uprostřed krouží putti a postavy - vůz se Ctnostmi (Víra, Naděje - putto jí podává korunu, Láska) za vozem běží Čest (Honor s vavřínovým věncem na hlavě) a Neřesti (Nevěra, Nemírnost, Lakomství), v hledišti přihlíží sedmero Svobodných umění (Geometrie). Některé postavy identifikovány nápisy (PHILOSOPHIA, SEPTEM ARTES, VIRTUTES, VITIA, DEDICATIO)., Neumann 1974#, 232-233, č. k. 176, obr. 204., Stolárová, Vlnas 2010#, IX.4 A, and Sedm Svobodných umění přihlíží závodu Ctností a Neřestí v aréně Filosofie - návrh pro universitní thesi Jana Karla Maggauera z Greiffenau (vyšla 1647, Göttweig, Stift Göttweig, Graphisches Kabinett inv. č. Md024, Stolárová, Vlnas 2010#, IX.4 B)
Figurální scéna v labyrintu, vpravo muž v antické zbroji (meč, přilba), drží nit (Theseus), kráčí vpravo, otáčí se na ležícího Minotaura. Ve stěně labyrintu obrazy: jezdecká bitva, postavy před vladařem sedícím na trůně pod baldachýnem. Nad scénou putti s trubkami, dole v rozích putti (vlevo s orlicí, vpravo s erbem)., Neumann 1974#, 229-230, č. k. 170, obr. 196., Stolárová, Vlnas 2010#, IX.5, and Návrh na universitní thesi Matyáše Wernera (David Zikmund Senst), Conclusiones ex universa philosophia. Na definitivní rytině: nápis "Ariadnae suae Logica Pragensis," Theseus (Werner) v antické zbroji u zabitého Minotaura, P. Maria mu z nebes podává nit, aby jej vyvedla z labyrintu filosofie (Stolárová, Vlnas 2010#, IX.5 B).
Kniha, vydaná 1646 v Římě, Giovanni Battista Ferrari, 4 knihy Hesperides, /sive/ de malorum aureorum /cultura et usu/ libri quatuor, v ní mnoho ilustrací od Pietra da Cortona, Cornelis Bloamaert, Camillo Cungio, Goyrand. Mythologické postavy, scény. Mohly sloužit jako předlohy.
V roce 1627 Hollar odešel z Prahy do Německa, vstoupil do služeb anglického diplomata Thomase Howarda (1585 - 1646), kde měl za úkol graficky dokumentovat jeho sbírku antik a obrazů. Ženskou bustu vytvořil za svého pobytu v Antwerpách. Busta byla sestavena v 1. třetině 17. století z římských kopií poprsí a hlavy dvou různých řeckých originálů. Toto pasticcio, od roku 1755 dochované ve sbírkách Ashmoleova muzea v Oxfordu, bylo kroužkem učenců hr. Arundela identifikováno jako portrét manželky Marka Aurelia., Antické tradice, s. 104, č.k. 88, and Faustina, manželka Marca Aurelia